Je lepší odhalit pravdu, nebo ji nechat být? Odhalení nás totiž může stát hodně – zdraví, iluze, nebo dokonce život.
Americký autor Harlan Coben patří u nás ke stálicím detektivního žánru. A to i přesto, že je nejznámější díky sérii se sportovním agentem Myronem Bolitarem, ze které byl u nás vydán pouze první a devátý titul. U tuzemských čtenářů tak bodují spíše samostatné romány, v češtině jich vyšly už téměř dvě desítky. Coben, který vystudoval politickou vědu a nějaký čas pracoval v cestovním ruchu, zajímá také filmaře. Například Netflix převedl v nedávné době na obrazovky jeho díla Temné lesy a Cizinec, a to v podobě seriálu.
Román Nenech to být začíná jednoho večera v baru kdesi v Pensylvánii. Osamělá a krásná žena se tu seznámí s postarším chlapíkem, který tu sám popíjí. I když už dotyčný něco vypil, žena ví, že má venku auto a přesvědčí ho, aby ji zavezl domů. Muž se rozhodne jí vyhovět. Krátce na to je zastaví policista Rex, který je se ženou domluvený. Společně takhle vydírají manžele v rozvodovém řízení. Řidiči jsou přistiženi při jízdě pod vlivem a soud pak přiřkne děti do péče jejich manželek. Což jsou klientky Rexe a jeho partnerky, kteří si tímhle ne zrovna košer způsobem přivydělávají. Tentokrát však muž namísto obvyklé sebelítosti policistu chladnokrevně zastřelí. Žena si uvědomí, že ji minulost dostihla…
Detektiv Napoleon „Nap“ Dumas (to není vtip) je třicátník, který žije sám v domě v malém městě ve státě New Jersey. Sice se snaží ctít zákony, nicméně občas bere spravedlnost tak trochu do vlastních rukou. Jestli něco nesnáší, tak je to násilí na ženách, a tak občas přijde ke slovu jeho baseballová pálka. Před patnácti lety za dosud ne zcela objasněných okolností ztratil bratra-dvojče Lea, který zahynul pod koly vlaku na trati za městem, spolu se svou dívkou Dianou. Existují různé verze, co tam oba osmnáctiletí teenageři dělali. Klukovina v podobě přebíhání kolejí, která skončila tragicky? Byli oba tak sjetí, že nevěděli, že se ocitli na železniční trati? Nebo to dokonce byla společná sebevražda? Aby toho nebylo málo, dva dny na to zmizí i Napova životní láska Maura, kterou Nap i přes veškerou snahu od té doby neviděl.
Když u Napových dveří zaklepe muž a žena, kteří se představí jako detektivové, nejde kupodivu o vyšetřování zmrzačeného domácího násilníka. Detektivové jsou z Pensylvánie a po Napovi žádají pomoc při vyšetřování tamější smrti policisty při výkonu služby. Nap chce zprvu odmítnout – jde sice o smutnou záležitost, ale co on zmůže ve vyšetřování v Pensylvánii? Když mu však policistka oznámí, že se na místě našel vůz, ve kterém byly nalezeny Mauřiny otisky prstů, zcela změní názor. Netuší však, že si později bude přát, aby detektivům pomoc odmítl. Znovu se totiž na světlo dostávají pro Napa dosud bolestné události z doby před patnácti lety, ve kterých navíc zřejmě hraje úlohu opuštěná vojenská základna. Nap zjišťuje, že se smrtí jeho bratra a Diany to nemusí být tak, jak všichni tvrdí. A také bohužel zjišťuje, že ne všechny přátele zná opravdu dobře…
Harlan Coben je známý tím, že jeho příběhy jsou často založeny na zápletkách s temnou minulostí hlavních postav, které později vyplouvají na povrch. Silně pak ovlivňují přítomnost i osud dalších aktérů. Nejinak je tomu i v tomto samostatném románu. Čtenář může spolu s Napem odhalovat, co se tehdy před patnácti lety skutečně stalo, kdo a jak do toho byl zapleten. Nap zjišťuje, že o řadě věcí neměl ani tušení. Díky vyprávění v první osobě (dost často v podobě mluvy k mrtvému bratrovi) se můžeme snadno vcítit do jeho pocitů. Příběhu nechybí občasné sarkastické komentáře, ale ani pasáže plné citu a zármutku.
Na postupném a pozvolném odhalování starých událostí stojí celý příběh. První půlka se odvíjí v celkem poklidném tempu, až jsem si někdy říkal, že je poklidné až moc. Abyste rozuměli, tenhle román byl od Cobena můj první. Když jsem měl možnost poslechnout si ho v podobě audioknihy, byl jsem rád. Byl jsem totiž naladěn komentáři čtenářů, kteří pěli superlativy v podobě tvrzení, jak je každá autorova kniha hned od začátku uchvátila a nepustila. Jenže tady si některé postavy při vyprávění událostí z minulosti opravdu dávají na čas a mě se několikrát chtělo vyhrknout „Tak už to konečně vyklop!“. Naštěstí je tohle jediná výtka. Po přečtení bych spíše souhlasil s jistým komentářem čtenáře, který chtěl knihu několikrát odložit, ale nakonec ho cosi donutilo se k ní pokaždé vrátit. Fungovalo to i u mě. Celá zápletka je natolik zajímavá, navíc doplněná atmosférou malého města, strachu a konspirace, že skutečně musíte vědět, co bude dál.
Jedná se o recenzi audioknihy, takže nemohu vynechat zmínku o skvělé interpretaci herce Gustava Haška. Je jasné, že se interpreti audioknih snaží odlišit hlasy jednotlivých aktérů, což se jim – zejména v případě mužů u ženských postav – daří tu méně, tu více. Panu Haškovi se to povedlo se ctí. Co ho ovšem podle mého názoru povyšuje vysoko nad průměr, je skutečně procítěný přednes, který věrně reprodukuje všechny emoce v knize. Platí to o monologu v opilosti nebo v hlubokém zármutku, ale když pláče nějaká postava, máte pocit, že pláče i sám interpret. Klidně se přiznám, že mi při tom jednou běhal mráz po zádech a podruhé jsem měl skoro slzy v očích sám.
Nenech to být je příběh o tragickém následku jednoho lehkovážného činu a o tom, jak si nemůžeme být jistí, že dobře známe lidi ze svého okolí. Tragická smrt mladé dvojice, tajemná vojenská základna, neznámý důvod dalších vražd po patnácti letech, pozvolné odhalování starého tajemství, za které se možná zaplatí vysoká cena. K tomu poměrně překvapivý závěr, který i přesto, že velkou roli sehrála opravdu velká a skoro až těžko uvěřitelná náhoda, dává celkem smysl. To vše je seznam důvodů, proč byste knihu neměli nechat být.
Knižní předloha:
Originální titul: Don’t Let Go (2017)
Vydání v České republice: Knižní klub (2018)
Přeložila: Drahomíra Michnová
312 stran
Audiokniha:
Vydáno: OneHotBook (2020)
Čte: Gustav Hašek
Celková délka: 9 hodin 15 minut
Médium: 1 CD / mp3
