Katarze (Yrsa Sigurðardóttir)

Brutální smrt teenagerů zachycená na video a rozeslaná mezi spolužáky obětí. Kdo mohl být tak krutý? Ale ani oběti nebyly žádní svatouškové. Mrazivý islandský román na téma šikany.

Šikana je zlá věc. Potvrdí to každý, kdo se s ní setkal. Tedy ten, kdo byl obětí. Pro ty na druhé straně je to dost často jen nevinná zábava, která má možná skrýt frustrace z vlastního já, možná posílit v sobě pocit výjimečnosti a nadřazenosti, leckdy také skrývá obavu trýznitele, že když nebude on dělat peklo jiným, budou ho jiní dělat jemu. Kolem tématu školní šikany se točí román islandské spisovatelky Yrsy Sigurðardóttir, mimo jiné také stavební inženýrky a autorky knih pro děti, která již několikrát navštívila Prahu. Jde o třetí román ze série Freyja & Huldar, s dvojicí hlavních hrdinů tvořenou policejním detektivem Huldarem a jeho přítelkyní, bývalou milenkou a psycholožkou Freyjou. Dvojici pak ještě doplňuje Huldarova nadřízená Erla. Sluší se doplnit, že už vyšel i další česky vydaný titul, Poprava.

Šestnáctiletá Stella si přivydělává jako uklízečka v kině. Jednoho dne ji při práci po promítání filmu napadne násilník v masce Dartha Vadera z Hvězdných válek. S mobilem v ruce s ní natočí video, ve kterém ji donutí se omluvit za všechno, co udělala. Vyděšená dívka sice moc nechápe, za co by se měla omlouvat, nicméně to udělá. Ale život jí to nezachrání. Násilník ji ještě na záchodech ubije téměř k smrti a všechno si přitom točí na video. Když to pak vypadá, že by se dívka přeci jen zázrakem probrala k životu, ukončí „Darth Vader“ její život definitivně hasicím přístrojem, kterým jí rozmlátí hlavu na kaši. Pořád si to všechno natáčí.

Stelliny kamarádky dostanou přes aplikaci Snapchat video, které zachycuje poslední okamžiky jejího života. Surové video, které se nekontrolovatelně šíří po sociálních sítích, otřese i zkušenými kriminalisty v čele s Huldarem a Erlou. Následné vyšetřování ukáže, že Stella byla hlavní aktérkou školní šikany několika spolužáků. Mezi nimi je i další dívka, jejíž otec by mohl mít motiv a postavě pachatele z videa odpovídá, avšak má alibi.

U Stellina těla se našel papírek s číslicí „2“. Když pak zmizí další středoškolák a v jejich domě najde policie ve zkrvavené kuchyni papírek s číslem „3“, je jí jasné, že nejenže musí existovat nějaká oběť č. 1, ale že vraždění – zjevně ze msty – jen tak neskončí. Ale kdo může cítit takovou zášť vůči dospívajícím dětem? Ukazuje se však, že šikana na školách obětí je poměrně rozšířená a na řadě může být kdokoliv, stejně tak jako pachatel může být kterýkoliv rodič šikanovaného dítěte

Autorka přichází s palčivým a ožehavým tématem, o kterém se mnohdy nemluví (ze strachu), nebo se naopak zlehčuje (je to jen klukovina / byla to jen legrace / my jsme tak nemysleli). Ve svém románu připomíná, že je to stále aktuální věc, která dnes ani zdaleka nekončí ve školních lavicích. Naopak díky sociálním sítím nabývá nové a mnohem nebezpečnější podoby. Jak tak snadné anonymně, v bezpečí domova nebo internetové kavárny a pod falešným profilem někoho očernit na sociálních sítích. Je jednoduché s minimem zkušeností ve foto editoru udělat někomu „pornografickou fotografii“ nebo mu založit falešný profil na webu, který bude nabízet erotické služby. Dnešní oběti šikany nejsou tak uchráněni ani za zdmi domova a krutost některých tyranů je vynalézavá, překvapující a poměrně děsivá.

Autorka pak proti těmhle mladým tyranům vytvořila postavu neznámého zabijáka, zřejmě mstitele, pro něhož je jedinou možností vzít spravedlnost do vlastních rukou. Protože jedině tak budou viníci na jejich potomcích potrestáni. Právě hloupá surovost a nepochopitelné a lehkovážné počínání mladých na jedné straně, vztek a zášť na straně druhé jsou hlavními motivy téhle knihy. A pak je tu samozřejmě ještě strana třetí a nejpůsobivější – zážitky samotných obětí. Kdo něco takového nezažil, jen těžko si dovede představit, co cítí, jak hluboce to zasáhne jejich duši, nebo dokonce k jak zoufalému kroku jsou schopné se odhodlat poté, co jim byly nemilostně rozdupány všechny naděje na zlepšení. V knize najdeme několik prologů mezi kapitolami v podobě přepisu blogu či deníčku šikanované osoby, a opravdu z toho mrazí, protože je jasné, že tady si autorka nemusela nic moc vymýšlet.

Další vrstvu románu tvoří policejní pátrání odvíjející se v klasickém syžetu vyhodnocování důkazů, sestavovaní vyšetřovacích verzí a hledání stop na sociálních sítích. To ale nestačí, ke slovu musí přijít i citlivý přístup k teenagerům coby možným svědkům (kteří ale mají sami „máslo na hlavě“) a zkušenost při vyslýchání. Tahounem je v tom směru sympatický Huldar, pohledný a udělaný chlapík, tak trochu děvkař, vášnivý kuřák, ale také zkušený profesionál. Komu by se nelíbil, že. Má poměrně nevyjasněné vztahy s Erlou, která na něj kdysi vyvíjela sexuální nátlak, což oba kolegy zřejmě navždy rozdělilo. Přesto spolu ale musí, a také dokáží spolupracovat. Vyšetřovatelům pomáhá Freyja, se kterou také Huldar kdysi něco měl, a která se snaží dokázat si, že ještě dokáže zaujmout pořádného chlapa a není závislá jen na zoufalcích.

Je zajímavé, že i když román napsala žena, příslušnice něžnějšího pohlaví z něj pro mě vycházejí malinko hůře, tedy jak dost často nepříjemná Erla, tak Freja, která jako by nevěděla, co vlastně chce. Možná to budete při četbě nebo poslechu audioknihy cítit jinak, v umírněnějším případě by se dalo alespoň říci, že autorka nijak viditelně nenadržuje ani jednomu pohlaví. Každou postavu opatřila určitou optikou, jakou pohlíží na ostatní, ale zároveň jim také vtiskla zdravou dávku sebekritiky.

Měl jsem možnost poslechnout si román v podobě audioknihy, a tak se musím zmínit i o čteném přednesu. V režii Jitky Škápíkové knihu načetla herečka Klára Cibulková, a to velmi odpovídajícím způsobem, výrazně a často důrazně, což si ostatně téma knihy a vztahy mezi některými postavy vyžadují. Herečka scény nijak přehnaně nedramatizuje a nesnaží se za každou cenu odlišit a napodobit různé hlasy, na druhou stranu ale dokáže vtisknout dramatično tam, kde je ho zapotřebí. V jejím podání se tak posluchač může soustředit na samotný příběh, aniž by se zabýval barvou hlasu nebo stylem přednesu interpretky. Jednotlivé kapitoly jsou předěleny dobře zvoleným klavírním doprovodem, který výmluvně navozuje atmosféru ponurého a zasněženého nočního Rejkjavíku. Někde tam se pohybuje vrah, který má možná ještě s někým nevyřízené účty.

Poslední odstavec této recenze bude patřit závěru knihy. Musím smeknout před tím, jak se autorka vypořádala s rozuzlením, kdy všechno najednou dává smysl a kdy musí člověk uznat, jak to pachatel všechno promyšleně naplánoval a zorganizoval. Pak je tu ještě další postava, která má na zločinech také svůj podíl, a i když jí justiční spravedlnost nemůže potrestat, najde si ji jiným způsobem, který asi v samotné poslední větě možná zaskočí leckterého čtenáře. Takže tu máme surové vraždy, vážné a aktuální téma, ponuré zimní velkoměsto, zajímavě napsané postavy sympatických policistů a perfektně a až zvráceně promyšlený zločin. O Yrse se mluvilo jako o islandské odpovědi na Stiega Larssona a tohle je severská detektivka jak vyšitá!

Knižní předloha:
Originální název: Aflausn (2016)
Vydání v České republice: Metafora (2019)
Přeložila: Hana Sichingerová
400 stran

Audiokniha:
Vydáno: OneHotBook (2020)
Čte: Klára Cibulková
Celková délka: 12 hodin 12 minut
Médium: 1 CD mp3

Share Button

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA