Dějiny kartografie, Portugalsko, zámořské objevy i Zakázané město v Číně, to vše v historicko-současném románu, pohrávajícím si s oním „co kdyby“…
Mara Coyneová, hrdinka předešlé knihy Kukla motýla, je opět na scéně při pátrání po uměleckých dílech. Od uplynulé knihy se leccos změnilo – Mara opustila zavedenou právnickou firmu a založila si vlastní, zaměřenou na restituce uměleckých předmětů, pátrání po jejich původu či vysoce diskrétním vyjednávání a vyšetřování pro významné klienty. Coby špičková právnička je prudce elegantní, profesionálně ostrá a až fanaticky zapálená pro věc. Takže neváhá ani chvilku a souhlasí, že pojede do Číny najít čerstvě odhalenou a vzápětí zas ukradenou mapu z 15. století. Zabalí si kufr a jede vstříc dalšímu velkému dobrodružství…
Mezitím tu máme druhou dějovou linii, která je zasazená do Číny kolem roku 1420. Chystá se vyplout velká flotila Dračího císaře a mladý eunuch Ma Č‘ potí krev, jen aby se směl účastnit plavby jako pomocník kresliče map. Vždyť taková čest by zvýšila prestiž i celé jeho rodině a sám Alláh ví, že ji moc potřebují…
Třetí časová rovina zavádí čtenáře do roku 1496, kdy má z Portugalska vyplout skupina lodí pod vedením Vasca da Gamy s cílem objevit námořní cestu do Indie. Coby lodivod s nimi popluje i povaleč a opilec Antonio. Jen co vystřízliví…
Je to velmi zvláštní, sledovat cestu mapy skrz plynutí času. Od Ma Č’a, který ji přepečlivě vytvořil, přes vychytralého Antonia, který díky její tajné znalosti vede lodě jistou cestou, až do současnosti k Maře. Ta je uchvácena její krásou už jen z fotokopie, a tím víc ji touží vypátrat. To ale není vůbec snadné a Mara spolu s archeologem Benem cestuje málem od čerta k ďáblu a zamotává se do nebezpečné hry, která zavání i politikou…
Někdy se stane, že se různé dějové linie navzájem ruší. Nebo je vám jedna z nich protivná, ale bojíte se ji přeskakovat, abyste se pak neztráceli v souvislostech. Tady je naštěstí jeden příběh zajímavější než druhý. Samozřejmě mě ze začátku nejvíc zajímalo, kam se ubírá Mařino vyšetřování. (Atmosféra staré Číny, striktních pravidel v císařském paláci i Zakázaném městě dokáže čtenáře vtáhnout zrovna tak přesvědčivě, a navíc uctivý Ma Č‘ je jedna z nejlidštějších postav téhle knihy.) Časem však obě historické linie konečně vyrazí na moře a líčení jejich plaveb bylo pro mě coby fanouška „Éry objevů“ a klasických plachetnic hotová poezie…
Škoda jen, že uprostřed Mařina jinak zajímavého pobytu v Lisabonu najednou dostane šifrovaný vzkaz od profesora a hledá k němu klíče v obrazech a umění. Vliv Da Vinciho kódu se prostě nezapře, ale trochu mě zklamalo užití tak zprofanovaných motivů, „Profesor“, „Šifra“, „luštění odkazů“…Vůbec se to tam nehodilo. Naštěstí to byl jen takový malinký mráček v jinak čtivém a zajímavém románu, který by se po úpravách a rozšířeních dal klidně rozdělit na tři samostatné knihy – obstála by s přehledem každá zvlášť. Takhle spolu ale přeci jen dají ucelenější obraz historie jedné ne zrovna obyčejné mapy, která by mohla změnit učebnice, kdyby opravdu existovala…
Originál: The Map Thief
Překlad: Zdeněk Milata
Vydala: Metafora, 2009, www.metafora.cz
354 stran
