My, čeští čtenáři jsme léta věřili, že krásných holmesovských případů zpřístupněných nám doktorem Watsonem, promiňte, Sirem Arthurem Conanem Doylem je šedesát.
Vida, jde o omyl. A napravila ho už před pěti lety knížka nakladatelství Jota Zapomenuté případy (2004).
Povídek, ale i divadelních her, básní a esejů se Sherlockem Holmesem, a to přímo z Doylova pera, totiž zůstává daleko víc. A vlastně… zhruba o dvacet víc. Takže je jich okolo osmdesáti.
Na druhé straně si ale i přiznejme, že méně (původních šedesát) bývá taky někdy víc, takže až poněkud sklíčeni zjistíme, že pan spisovatel, i když jinak vynikající, nejméně jeden zde přítomný a dodatečně „objevený“ příběh zcela a totálně odflákl, a to dokonce tak moc, až ho před námi radši schoval. Ano, jde o povídku Hledaný muž (psáno roku 1914), kterou měl radši rovnou zahodit.
Že by mu první světová válka, která právě začínala, tak zatemnila mozek? Asi… Ale „bolí“ dnes poněkud dětinský Doylův koncept nikdy radši nenapsané holmesovky o vraždě na chůdách, která se měla jmenovat Tajemství vysokého muže. Pod tímtéž titulem je dnes koncept z roku 1900 po celém světě vydáván, ale nic to nemění na tom, že je (taky) prachbídný.
A dál? Už ujdou rovněž v knize přítomné Doylovy parodie i jeho drama, kde hrál kdysi sluhu slavného detektiva sám Charles Spencer Chaplin, a to (samozřejmě) ještě na divadle – a daleko dříve, než odjel z Londýna do Ameriky a začal tam s filmem.
A co ještě víc? Zcela překvapující bombou spuštěnou do našeho tak poklidného ráje holmesologů je určitě povídka Záhada strýce Jeremiáše (1887), ve které poklidně bydlí na Baker Street jakýsi pátrač Lawrence, až holmesovsky lhostejný k ženám, a místo Watsona s ním prozatím kamarádí jistý pan Thurston. Vypadala tak první a ještě ne zcela podařená verze příběhů, ano, právě toto byl první zárodek pozdější holmesiany?
Zapomenuté případy pak uzavírá povídka Záhada Sasasského údolí (1879). Hle! Má jen devět stran, a přece jde o první a zcela regulérní náčrtek Psa baskervillského. Zachycovatel Holmesových osudů ho však napsal už ve dvaceti! Čest jeho památce!
