Italský komisař Aurelio Zen se vrací v druhé knize ze světově oblíbené série britského autora, opět proti všem, především proti předpisům…
Po událostech z prvního dílu byl Zen ke svému úžasu povýšen do prestižního policejního útvaru, který má však funkci především zastrašovací, nikoli vyšetřovací. Už jen přítomnost jediného člena u případu totiž má všem ukázat, že ti z Říma jsou nejlepší a všichni ostatní vyšetřování jen babrají. Výsledky nikdo nechce, hlavně aby bylo vidět, že se něco děje. Tímto stylem krajně znechucený Aurelio Zen dostane na stůl kauzu, která otřásla celou Itálií. Výstřední milionář a stavitel Oscar Burolo si do své vily na Sardinii zval vybrané hosty, před kterými mohl pyšně předvádět dokonalé zabezpečení svého domu, hlídací lvy, umělé moře… Každou návštěvu nechával natočit na video, jen tak pro potěchu. A tak došlo k tomu, že policie má nyní nahranou na kazetě i brutální smrt Burola a jeho hostů, ne však vraha, který střílel mimo záběr kamery. Nemožný případ, megalomanské bezpečnostní opatření nikdo překonat nemohl. Zen je díky svým pochybným „úspěchům“ vybrán, aby jel případ prošetřit, přičemž zadání úkolu je jasné: má najít důkazy, zprošťující obvinění hlavního podezřelého. Během soudu by se totiž mohlo vynořit jeho napojení na jistou politickou osobnost, a to by bylo krajně nežádoucí… Naprosto konsternovaný Zen sice nechápe, jak mohli přijít na to, že by s něčím takovým souhlasil, ale přesto se na Sardinii nakonec vydá. Ten případ ho totiž zvláštně přitahuje, a navíc má spoustu důvodů, proč zmizet z Říma. Nejprve si jen myslel, že začíná být paranoidní, „naštěstí“ po něm však opravdu někdo jde, někdo s vlastní vendetou…
Sardinie však není příliš vhodné místo k úkrytu a odpočinku – zemití a nevraživí vesničané se dívají na každého cizince s podezřením, ani nemusí vědět, že jde o policistu. Neuplyne ani mnoho času a komisař Zen pohlédne smrti do tváře…
Je zvláštní ironií, že ačkoliv je Aurelio Zen zásadový idealista, snažící se zastávat ty správné hodnoty, výsledkem jeho akcí je vždy dojem zcela opačný. Okolím je náhle považován za prohnilého manipulátora a bezpáteřního gaunera, co opravdu dokáže upravit důkazy k obrazu svému. Pravdu mu nikdo neuvěří. Tak proč se snažit?
Cynický obraz Itálie nabízí politické tanečky, byrokratickou logiku jdoucí proti zdravému rozumu a kontrast mezi „civilizovaným“ Římem a omertou svázaným sardinským venkovem. Ačkoli v obou prostředích jde Zenovy někdo po krku, pokaždé jiným způsobem. A i když se nám dnes mohou zdát zmínky o „supermoderních“ videokazetách a disketách úsměvné, sotva si takových archaismů všimnete. Pohltí vás atmosféra, suchý humor a zvraty neočekávaným směrem…
Originál: Vendeta
Překlad: Petr Mayer
Vydala: Paseka, 2009
245 stran
www.paseka.cz
