Ve staré vile se najdou mumifikované ostatky. Je zřejmé, že starý případ nebude mít zrovna prioritu, ale i tahle oběť potřebuje spravedlnost…
Sicilská Katánie se potýká s vedrem a sopečným popílkem. A místní kriminálka řeší zvláštní případ mumie ve výtahu. Žena tam musela být desítky let, asi stejnou dobu, co byl zabit majitel vily. Bude těžké najít po takové době žijící svědky – ale ne nemožné.
Hlavní hrdinka Giovanna Guarasiová alias Vanina byla policajtkou v Palermu i Milánu, takže má za sebou spoustu drsných případů. Tady v Katánii šéfuje oddělení vražd téměř poslepu, po tom všem bere tohle umístění jako odměnu. Zapeklitý případ je přesně z těch, v kterých si libuje…
Na tuhle detektivku jsem se hodně těšila, už je proto, že je z Itálie, a těch se do češtiny moc nepřekládá. Poslední byla snad báječná Ilaria Tuti nebo Donato Carrisi. Ale ty jsou ze severu. Jih Itálie jako by byl jiný svět. Jiné životní tempo i podnebí. Tady navíc vše zasypává Etna svým popelem, ale místní si z ní nic moc nedělají.
Líbila se mi ta italská pohoda, čas na kafíčko a zákusky, i jistá nenucenost, panující na kriminálce. Šéfčin tým obsahuje pestrou sbírku hodností a osobností, od dutého snaživce až po letité bardy, kteří odolávají moderní době a všechny materiály si potřebují vytisknout. Věkový průměr jim ještě zvýší penzionovaný komisař, který před šedesáti lety vyšetřoval smrt majitele vily a něco se mu už tenkrát nezdálo. Ale je jasné, že základním zdrojem v tomhle případě budou drby tetiček, babiček, kohokoli, kdo si pamatuje. Bylo to vtipné a uvolněné.
Možná jsem čekala ještě větší pohodu ve stylu Martina Walkera a jeho detektivek z francouzského Périgordu. Ale tohle je Sicílie, kde je vliv mafie prorostlý do kořenů všeho, byť třeba neviditelně. A autorka si zakládá na civilnosti, nechce bavit, ale vyprávět příběh, klasickou detektivku ze staré školy. Je to prostě jiné, ale taková je Itálie.
Tuhle detektivku bylo potěšení číst, a nejen pro ty, co mají rádi Itálii. Vyšetřování je nepředvídatelné a vážný tón často odlehčí žerty, obzvlášť když policii pomáhá celá geriatrická sekce.
„Ten kluk je poklad.“ Řekl Patané s otcovskou pýchou.
Vanina se usmála. Poklad, to on byl, ale kluk…
(Pro osmdesátníky jsou šedesátníci ještě hříbata…)
Překladatelka si hravě poradila s různými dialekty, zatímco nad nepřeložitelnými názvy místních pochutin se nám můžou jen bezmocně sbíhat sliny. Ale protože dobré jídlo k Itálii patří a nakladatelství Meridione tohle ví, dává k dobru i odkaz na videorecepty jídel, které byly v knize zmiňované. Abyste nemuseli jen závidět, ale i sami si pochutnat…
Originál: Sabbia nera, 2018
Překlad: Alice Flemrová
Vydal: Meridione, 2024
388 stran
