Elinor Carlislová dostane jednoho dne anonymní dopis. Píše se v něm, že se kdosi chce vloudit do přízně její tety. Když se Elinor s Roddym, svým milým a bratrancem v jedné osobě, za tetou vydají, potkávají zde poprvé doktora Lorda a na scéně se objevuje také půvabná blondýna Mary Gerrardová, která se vrátila z Německa. Tetička je po mrtvici a starají se o ni dvě zdravotní sestry. Následuje druhá mrtvice a další návštěva u paní Welmanové. Ta si přeje, aby byl na druhý den zavolán právník, chce totiž zaopatřit Mary.
Jenže druhý den už je teta mrtvá, aniž by stihla sepsat poslední vůli. Všechen majetek tak dědí jako nejbližší příbuzná Elinor. Zasnoubení je zrušeno, Roddy se zakoukal do blonďaté Mary. Elinor má přesto na paměti přání své tety a slibuje Mary dva tisíce liber. Ta už si jich ale nestihne užít, protože je zavražděna – a jako jediná podezřelá se nabízí Elinor. Kdo jiný než Hercule Poirot může dokázat její nevinu? A pak je tu také otázka, jestli teta opravdu zemřela přirozenou smrtí…
Kromě úvodní scény u soudu, po které se vracíme do dnů minulých, se Poirot objevuje až okolo sté stránky, takže může někomu v příběhu chybět, pak už se ale na žádost doktora Lorda plně ujímá pátrání. Oproti jiným knihám Agathy Christie tentokrát nenarázíme na celou řadu podezřelých postav, celkově je vystupujících v této detektivce poměrně málo. Jak se zdá – a jak už jsem napsal – vypadá to tak, že pouze Elinor měla možnost a motiv k vraždě Mary. A co když to nakonec opravdu udělala?
Trošku jiná Agatha, hodně se točící okolo zavražděné a podezřelé. V doslovu píše Jan Čermák, zakladatel Společnosti Agathy Christie, o „větším emocionálním náboji“ a já s ním souhlasím. I tato detektivka Agathy Christie je čtivá, lehce napsaná a opět ukazující, že autorka byla znalkyně jedů. Mezi Vraždou v Orient-expresu, Smrtí na Nilu či Deseti malými černoušky svou známostí tato detektivka sice poněkud zapadá, alespoň co do stylu napsání ji však považuji za lepší. Agathě Christie se povedla velmi citlivě napsaná kniha.
Originál: Sad Cypress (1940)
Přeložil a doslov napsal: Jan Čermák
Vydal: Knižní klub, Praha 2008
www.agatha.cz
