Řecko – ideální místo na dovolenou a na vraždu…
Není nad to, završit spanilou jízdu Evropou Řeckem, plným slabého zimního slunce, milých lidí a sklenek ouza. Manželé MacFarlandovi si užívají výletu plnými doušky, stejně tak i další Američan v Athénách, Rydal Keener, který tráví slunná odpoledne v blaženém nicnedělání. Byla by to opravdu pohodová knížka, kdyby ji napsal kdokoli jiný než mistryně pokřivených charakterů Patricia Highsmithová. Takhle pak nemůžete čekat, že budou hlavní postavy andělsky čisté a následováníhodné…
Chester MacFarland je finanční podvodník, který doufá, že v Evropě na něj americká policie nedosáhne. Jeho roztomilá ženuška Colette není tak blbá, jak se tváří. A zahálčivý poeta Rydal? Když MacFarlanda přeci jen najde polda, Rydala nenapadne nic jiného než pomoci Chesterovi uklidit policistovo tělo a pomoct mu utéct z hotelu. Asi se vážně hodně nudil, ale až takové vzrušení a „dobrodružství“ už je trochu moc. A to odklizením mrtvoly příběh teprve začíná…
Manželé na útěku mladíka potřebují, protože na rozdíl od něj neumějí řecky ani slovo. On sám je proti své vůli přitahován půvabem mladičké Colette, která sice kolem svého o dvacet let staršího manžílka oddaně cvrliká, s věrností to ale moc nepřehání. Chester však není slepý a vidí, že se mezi nimi něco děje. Dusno se stupňuje spolu s tím, jak postupují zprávy o probíhajícím policejním vyšetřování…
Patricia Highsmithová je považována za přebornici v psychologii rozporuplných postav a v této knížce svoji pověst opět potvrzuje. Příběh byl sice napsán už v 60. letech a někomu se může zdát, že tím trpí hlavně tempo vyprávění. Lidské slabosti jsou však nadčasové, v Řecku stejně jako by se čas zastavil a chybějící moderní techniky si ani nevšimnete. Bylo by chybou podceňovat příběh jen proto, že byl napsaný před tolika lety – Highsmithová totiž už tehdy přišla na kouzlo nečekaných zvratů, které vychýlí čtenářovo očekávání. Také jsem se nechala nachytat a myslela si, že vím, jak to celé dopadne. Labyrint z názvu přišel už ale v půlce knihy a pak už se příběh změnil v lítou psychologickou válku (jak jen se lítá psychologická válka může vést v líném a ospalém Řecku 60. let…)
Smrt v labyrintu se těžko zařazuje, u detektivek přece pátráte po vrahovi, kdežto tady ho znáte celou dobu. Přesto získal román v roce svého prvního vydání Zlatou dýku od Crime Writers´Association… Krom napínavé hry kočky s myší, kdy se každou chvíli měnilo, kdo je kočka a kdo myš, na mne největší dojem udělalo vykreslení zvláštního vztahu mezi oběma soupeři: jak se mohli navzájem nenávidět i respektovat, podrazit i zachránit. Patricia Highsmithová i 20 let po své smrti fascinuje nové a nové čtenáře…
Originál: The Two Faces of January, 1964
Překlad: Jarmila Svobodová
Vydala: Leda, 2016
311 stran
