Prazvláštní detektivka z Chile se vymyká obvyklým románům, jaké produkuje Latinská Amerika. Ty jsou obvykle plné drogových kartelů, zkorumpované policie, únosů a válek mafiánských klanů. Ne tak kniha od Roberta Ampuera. Ta je poklidná, hloubavá a pozvolná jako odliv. Také je značně poetická a není to rozhodně jenom tím, že středobodem příběhu je chilský nositel Nobelovy ceny básník Pablo Neruda. Svůj podíl na slohu určitě má i autor, profesor tvůrčího psaní a diplomat Ampuero.
Příběh se vrací do roku 1973 a zastihuje Cayetana Brulé, hrdinu Ampuerovy série románů, ještě jako mladíka. Cítí se coby Kubánec v chilském Valparaísu jako vyvrženec, nechápe příliš politické boje levice a pravice a čeká na nějakou pracovní příležitost. A takovou mu nabídne právě velký básník Neruda, když ho pověří pátrat po osobě, kterou viděl naposledy před třiceti lety.
Čtenáři se dostane důkladného, byť nesouvislého exkurzu do bouřlivé chilské historie, plné převratů a diktatur a přídělových lístků. Dozví se také nemálo o osobním životě Pabla Nerudy, který byl evidentně za mlada značně… přelétavý, prospěchářský. Vlastně se tu ten Velký básník neukazuje právě v nejlepších barvách. Ale je starý a umírá a Cayetano cítí jako svou povinnost splnit starci jeho přání. A tak ho jeho mise zavede do Mexika, na Kubu, ale i do východního Berlína – kde ochutná české pivo…
Svým zvláštním, sofistikovaným stylem vyprávění mi román vzdáleně připomněl knihy Benjamina Blacka (alias Johna Banvilla). I jeho detektivní příběhy jsou psány a vyprávěny jako melodie, plné metafor, odboček a kudrlinek. Pravda ale je, že v knihách Blacka je více děje. Tady se klidně může stát, že celé dvě stránky zabere popis toho, jak Cayetano jde ulicí a všímá si chodců, aut a atmosféry města. Měla jsem temné podezření, že tenhle román bude opravdu velmi rozvolněný a že to tak zůstane až do konce…
Úsměvné na Cayetanově pátrání bylo, že si vzal jako rádce Simenonovy romány o komisaři Maigretovi – aby se naučil detektivní práci. A jak pak filozofoval o tom, že žádný z Velkých detektivů ze západního světa by v Latinské Americe s jejími zmatky a improvizacemi nepochodil.
„Lidé by se jim smáli do očí, toulaví psi by je honili s vyceněnými zuby a děti ulice by je nemilosrdně kamenovaly. Cayetano začínal mít podezření, že ač byly Simenonovy romány pěkné a zábavné, těžko mu pomohou k tomu, aby se stal detektivem ve světě na jih od Rio Grande.“
Ale jak jeho pátrání pokračuje, čtenář si zvolna uvědomuje, na jak napjaté struně váhavý detektiv tančí – jak zdánlivě snadno proplouvá státy, ovládanými režimy a politikou, v kterých může kdokoli a kdykoli nenávratně zmizet… (Být to jiný autor, asi bychom četli úplně jinou knihu – špionážní thriller plný agentů tajné bezpečnosti, Stasi a kontrarozvědčíků, kde by Cayetano Brulé byl hrdinou bez bázně a hany a prostřílel si cestu ven. Ale tady schválně autor použil zmínku o Ericu Amblerovi – tehdejšímu autorovi právě takových akčních spektáklů – jako kontrast mezi literaturou přitaženou za vlasy a tou zobrazující skutečnost. Hádejte, ke které se Ampuero kloní a co z toho plyne…)
I když je čtenář postupně vtahován do záhady, jaká opřádá Nerudovu dávnou milenku (kterou Brulé stále nemůže najít), mluvit o knize jako o thrilleru s akční zápletkou – jak uvádí anotace na obálce – by bylo značně přehnané. Je to spíš kniha o Nerudovi, kde se trošku pátrá.
Jak přiznává sám autor, je Nerudovým velkým obdivovatelem a chtěl mu věnovat román, ve kterém by mu nepochleboval, ale vykreslil ho jako lidskou bytost s dobrými i špatnými vlastnostmi. Nobelista měl navíc ve svém životě tolik žen, že jedna fiktivní se mezi nimi snadno ztratí. A že básník umíral zrovna v době, kdy se v Chile psaly dějiny, a autor tak mohl Cayetana dostat do jediné ošklivé situace celé knihy – doprostřed vojenského převratu – to je prostě osud.
Melancholický román o Pablu Nerudovi, o pátrání po pravdě a cestách do pochmurných končin, ovládaných totalitními vládami, určitě bude mít naprosto jiný rozměr pro pamětníky těch dob. My mladší aspoň máme o čem přemýšlet…
Originál: El caso Neruda, 2008
Překlad: Jana Lišková
Vydal: Host, Brno 2014
394 stran
