Johana Theorina ovlivnily duchařské historky
Theorin-autogramiáda

Johan Theorin se účastnil i autogramiády. Foto: Skandinávský dům

Dědeček dědečka Johana Theorina potkal chudou dívku, kterou si vzal, a lacino se jim povedlo sehnat levný dům v opravdu špatném stavu. Už dlouho v něm ani nikdo nežil.
Dům začal opravovat, a když v něm byli první noc, nemohli pořádně usnout.
Byl podzim.
Leželi ve tmě a vnímali zvuky, které se ozývaly ze tmy. Vypadalo to, jako kdyby někdo na půdě přerovnával prkna.
Dědečkův dědeček se s petrolejkou vypravil na půdu, ale zjistil, že je vše v pořádku. Všechny předměty stály na svém místě a nikde ani živáčka. Vrátil se tedy zpátky ke své ženě, jenže se rány začaly ozývat znovu.
Nemohli usnout.
Ráno k nim na návštěvu dorazil soused.
„Můj otec včera zemřel,“ řekl jim a požádal je o prkna na rakev, jež si chtěl pořídit právě na půdě. Soused se vydal na půdu a novomanželé slyšeli stejné zvuky jako během noci.
Byl to zvuk budoucí rakve.

Takovou historku vyprávěl Johan Theorin účastníkům besedy pořádané v rámci detektivního ročníku festivalu Dny Severu v pražském klubu Rock Café, kteréžto akce se účastnil společně s finskou autorkou detektivek Leenou Lehtolainenovou. Na to, že tento a podobné příběhy slýchal, když byl malý, vtipně řekl – a Linda Karpová jej tlumočila do češtiny –, že něco takového může člověka poškodit. „Nebo se stát spisovatelem.“
Theorin se narodil roku 1963 ve švédském Göteborgu. Zde stále žije a pracuje coby novinář. Začínal povídkami publikovanými v různých časopisech a denících. Dva jeho romány nakladatelé odmítli, přičemž první byl dlouhý asi 900 stran. Radí texty krátit a nepsat tak dlouhá díla.

Johan Theorin Mlhy ÖlanduÖlandské vraždění

Až za časů módy severských detektivek vyšla Skrýš a hlavně známější ölandská tetralogie, která je kompletně dostupná i v češtině. Jak upozorňuje Theorin, každá z knih, obsahující samostatné příběhy, je zasazena do jiného ročního období. Doba čtvera ročních dob – náhodou? – chronologicky odpovídá vydávání titulů: Mlhy Ölandu, románový debut z roku 2007, se odehrávají na podzim, Smršť v zimě, na jaře Zkamenělá krev a v létě Mlýny osudu.
Na Ölandu, podlouhlém ostrově v Baltském moři, žili příbuzní Theorinovy matky. Jako malý zde pravidelně trávil prázdniny, což pro něj byla intenzivní zkušenost. Až se sem dnes podnikají výpravy po stopách jeho knih.
Zkoumání po stopách jeho příběhů má své opodstatnění, ostrov není v sérii jen jako kulisa. Theorin chtěl, aby Öland fungoval v knihách jako postava – s rozmary počasí nebo třeba složitější možností úniku.
„Stačí si přečíst moje čtyři knihy o Ölandu a už tam nepotřebuje jet,“ vtipkuje Theorin. V českých vydáních ostatně najdeme na předsádkách mapu, jež zachycuje větší území, včetně onoho Ostrovu, a s mapou Ölandu se vytasil autor i na účastníky pražské besedy.
Říká také, že mu nejde jen o linii vyšetřování zločinu. „Chci být autorem detektivky a dostat do knih atmosféru strašidelna, kdy člověk neví, jestli se věci dějí opravdu, nebo jen v lidské mysli,“ prohlašuje Theorin. V jeho knihách jsou tedy důležité i sny, pověsti, mysteria a uznává, že je fanda do duchařských historek.
„Mohu říct, že se ve svých románech vyhýbám vraždám žen,“ prohlásil v souvislosti s Leenou Lehtolainenovou, ženou-autorkou, a jejími hrdinkami, ale připouští, že nějaké ženy i v jeho příbězích zemřely. Podotýká však, že v knihách jiných autorů je hodně popisů násilí, čemuž se snaží vyhýbat.

Námořník v důchodu na stopě

Když vymýšlel detektiva, vzpomněl si na svého dědečka Ellerta Gerlofssona, jak by v domově důchodců začal přemýšlet o záhadných věcech. Detektivem tetralogie se tak stal starý námořník Gerlof (laskavý čtenář nechť jméno vyslovuje jako Jerlof), který neprovádí alkoholické či jiné excesy jako jeho mladší kolegové typu Harryho Holea. Nejde přitom říci, že by šlo o hlavní postavu – není na každé (či skoro každé) stránce – a třeba v případě Smršti měl autor tohoto článku s určením hlavní postavy potíže. Ale obecně lze poznamenat, že Gerlof je ten, který se podílí na pátrání  – například v prvním díle se případ týká zmizení jeho vnuka.
Zatím právě první díl tetralogie byl zfilmován – švédská premiéra se konala loni v září, takže na promítání v české distribuci už asi nedojde. Theorin dal filmařům takříkajíc volnou ruku. Režisérem byl Daniel Alfredson, do jehož tvorby spadají rovněž původní dánsko-švédské adaptace Larssonova Milénia 2 a 3. Theorin uznává, že některé momenty filmových Mlh Ölandu se povedly, ale podotýká, že kniha je podle něj lepší.
Nyní pracuje na sci-fi titulu pro děti, ale je možné, že původní čtyři ölandské detektivky doplní další díl.

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu