Tak za prvé – je rozhodně dobré číst pendergastovské romány popořádku. První dva volně navazují, a pro pochopení drobných detailů a narážek v následujících jsou ty předešlé nedocenitelné. Za druhé – napětí. Tyhle romány někdy dost oscilují na hraně hororu (obzvláštním požitkem v tomto směru byl první díl, Relikvie), mají však v sobě také značnou porci technických detailů z nejrůznějších oborů, které připomenou precizní styl Michaela Crichtona.
Nečekaně tu a tam prokmitne i humor (báječná situace v místním bistru v Zátiší s vránami) a především tajemno. Kupříkladu v tomhle románu dává vyšetřovatelům pořádně zabrat přesvědčit sami sebe, že to nevraždil sám Ďábel, i když k tomu vše směřuje. Ale pilířem celé série je agent Pendergast. V podstatě je tak odtažitý a kultivovaný, až nedává člověku moc prostoru pro sympatie, časem však čtenář zjistí, že se mu zadřel pod kůži a že je sám docela zvědavý, jestli zas nepoodhalí něco ze své záhadné minulosti v příští knize. (Teprve v tomhle díle Pendergast připustil, že má i křestní jméno, ale popravdě – není divu, že se jím moc nechlubil…)
Vyvstává mi tu však jeden zásadní problém – najdu pak vůbec nějakou podobnou sérii, která by mě takhle bavila, chytla a nepustila?
Originál: Brimstone
Překlad: Věroslava Ončáková
Vydal: BB art, 2005
