Nezbytná smrt Lewise Wintera (Malcolm Mackay)

Nezbytná smrt Lewise WinteraZabít člověka je snadné. Zabít člověk dobře je těžké. Profesionální vrah Calum MacLean dostává zdánlivě jednoduchou zakázku odstranit drobného dealera. Přidejte se k němu. Poučte se, jak to v téhle práci a v podsvětí skotského Glasgowa chodí.

Devětadvacetiletý Calum MacLean se už deset let úspěšně živí jako nájemný vrah. Od svých zaměstnavatelů – glasgowských bossů – dostane zakázku odstranit zdánlivě bezvýznamného drogového dealera Lewise Wintera. Ten prý začíná být pro jisté lidi problémem. Calum se na víc nevyptává. Nepotřebuje vědět, proč se stal Winter nepohodlný a komu. Calum je stoprocentní profesionál. Vše si předem prohlédne, pečlivě naplánuje, zváží všechna rizika a sám se rozhodne, kdy úkol splní.

Rizikovou stránkou každé podobné „zakázky“ je možná odveta od těch, co oběť zaměstnávali. Pokud ji někdo zaměstnával. Pracuje Winter pro někoho? Rozhoří se po jeho zabití válka gangů? Bude to někdo skutečně brát jako varování a bude chtít odpovědět ještě údernějším varováním? Do hry se zaplétá Winterova mladá partnerka, nevinný mladík, úplatní pochůzkáři a zarputilý detektiv. Bude Calumova zakázka opravdu tak jednoduchá, jak se na první pohled jeví?

Téma nájemných vražd a jejich vykonavatelů není v detektivních thrillerech nijak nové. Málokterý příběh se jimi ovšem zabývá tak do hloubky a málokterý příběh je popisuje tak věcně a do detailu, jako právě prvotina skotského spisovatele Malcolma Mackaye (nar. 1983). Ten si prošel – podobně jako jeho mnozí kolegové – různými zaměstnáními a Nezbytnou smrt… začal psát v podstatě coby ukrácení volného času mezi jednotlivými profesemi. Nakonec ji zkusmo poslal jednomu agentovi a úspěch byl na světě. Knihu vydalo jisté velké nakladatelství a už před vydáním se o ní vyjadřovali pochvalně mnozí slavnější kolegové.

V čem tedy spočívá úspěch Mackayovi prvotiny? Tak především v lehkosti, s jakou je kniha napsána. Někoho konzervativnějšího by mohl odradit popis děje v přítomném čase (ve třetí osobě), ale skotský spisovatel umně kombinuje vyprávění s řečnickými otázkami, krátkými zamyšleními, a občas dokonce osloví přímo čtenáře, čímž ho ještě více vtahuje do hry. Celé to funguje jako kdybyste se ocitli v nějakém gangsterském filmu a Malcolm Mackay Vám v něm dělal průvodce. Představuje jednotlivé postavy, seznamuje Vás s tím, jak přemýšlí, kdo jsou, o co jim jde. Ničím zbytečně nezdržuje, neodbíhá od děje, vyjadřuje se často velice krátkými větami. Všechno funguje bez problémů. Nedělá Vám potíže se v ději orientovat.

V bytě není nic, co by prozrazovalo, čím se živí. Rozhodně ne zbraň. Nikdo, kdo pracuje se zbraní a má trochu rozumu, si ji nenechává doma. Nevede si žádnou evidenci. Neschovává žádné suvenýry. Někteří lidé to dělají. Jsou hloupí. Dopadnou je. O Calumovi policejní šťára nic neprozradí. Žádné e-maily. Žádné tweety. Žádné textové zprávy. Výpis telefonních rozhovorů může prozradit, že je ve styku s lidmi jako Young, ale kvůli přátelům vás nezavřou. Calum zavřený nikdy nebyl, ani odsouzený, nikdy neviděl vězeňskou celu zevnitř. Tuhle práci dělá deset let. A radovat se z úspěšného vyhýbání vězení bude až v důchodu.

Str. 20

Pak je tu ono téma věcně popisovaných nájemných vražd. Skoro jako byste ani nečetli „gangsterku“. Alespoň zezačátku. Příliš se tu nevyskytují výrazy jako „podsvětí“, „zločinci“ apod., ale všude se mluví o „branži“. Kdo je z branže a kdo není (tedy kdo se pohybuje v podsvětí a kdo ne). O zabíjení lidí na zakázku se zde suše mluví jako o „téhle práci“. „Při téhle práci“ musíte brát v úvahu to či ono, „tahle práce“ přináší to a to. Chvílemi si připadáte, že čtete nějakou reportáž o zajímavé profesi ve víkendové příloze Vašeho oblíbeného časopisu či jakéhosi průvodce pro začínající automechaniky nebo zahrádkáře. S tím rozdílem, že takový průvodce by Vás asi nefascinoval tak, jako Mackayův svět glasgowského podsvětí. Pardon, branže.

To ovšem neznamená, že bychom se nedočkali napínavého závěru, to vůbec ne. Po čase se pověstná stavidla uvolní a pak už příběh nabírá rychlý spád, díky kterému snadno dokloužete až do konce. Navíc knížka, která má něco málo přes dvě stě stran, se dá skutečně přečíst za jedno či dvě odpoledne.

U autorů tzv. policejních románů se často mluví o jejich přátelích a poradcích z řad detektivů a vyšetřovatelů. Nevím, jaké zdroje „v branži“ měl Mackay při psaní tohoto románu, či zdali má tak dobrou představivost, protože při čtení si častokrát kladete otázku, jak tohle autor všechno ví. Kniha by klidně mohla nést nálepku „podle skutečné události“.

Začátek je snadný. Zjistíte, kde vaše oběť bydlí, a sledujete ji. Když toho člověka dobře znáte, ušetříte si spoustu času. Mnozí nakonec zabijí někoho, koho dobře znají. Lidi, s kterými pracovali, s kterými se v branži mnohokrát setkali. Mohli s nimi chodit na večírky. Mohli to dokonce být jejich přátelé. Ale stejně to uděláte, protože je to práce. Oběti to vědí, stejně jako útočníci. Když nevstoupíte do branže s otevřenými očima, někdo vám je brzy otevře. Brzy poznáte, jak to chodí. Sledujete je, abyste poznali jejich rutinu. Každý má nějakou rutinu. Někdy je to složité, někdy v tom chaosu najdete jen zlomek rutiny. Jakmile proniknete do rutiny, máte je.

Str. 31

Autor je ve svém vyprávění tak přesvědčivý, že se za chvíli přistihneme, že bychom snad Calumovi i fandili a přáli mu, aby se při „akci“ nic nezvrtlo a všechno šlo podle plánu.

Jak vyplývá z předchozích řádků, všichni pachatelé jsou známí, a tak je nutno podotknout, že se žádného dvojitého či dokonce trojitého zvratu v závěru nedočkáme. Ale o překvapivých zvratech tahle kniha není. Nezbytná smrt Lewise Wintera je místo toho působivou sondou do současného světa zločinu. Vypráví příběh úzké skupiny lidí, zločinců, ctících jistá pravidla, lidí, kteří se náhodou dostanou do jejich soukolí, i leckdy předem prohrabou bitvu vyšetřujících policistů. Vzhledem k tomu, že jde o avizovaný první díl trilogie, asi nepřekvapí, že se v závěru dočkáme poměrně otevřeného konce, kdy ne všechno je uzavřeno, nicméně nebudeme mít po přečtení pocit, že jsme o něco ochuzeni a že nám autor něco dluží.

Prvotina skotského spisovatele Malcolma Macleana je svěžím dílkem, čerstvým větrem na poli thrillerů. Dobře čtivý, přímočarý příběh s protínajícími se dějovými liniemi několika aktérů. Přináší zase něco nového, ať už stylem vyprávění nebo zajímavým a neotřelým pohledem na jistou, s thrillery velice svázanou, profesi.

Originální titul: The Necessary Death of Lewis Winter (2013)
Vydáno: Pan Macmillan, London (2013)
Vydání v České republice: Panteon (2015)
Přeložil: Ivan Němeček (2015)
240 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.