V pondělí 18. února vydává Kniha Zlín jako tradiční tištěnou publikaci i jako e-knihu Netopýra Joa Nesbøho. Nejedná se o první případ Harryho Holea, jak hlásá přebal, ale o první knihu s Harrym Holem a zároveň též autorův knižní debut vůbec. V překladu z němčiny ji v roce 2008 pod názvem Netopýři muž vydalo nakladatelství Moba (předtím vydala ještě třetí holeovku, Červenka nese smrt). Kvůli autorským právům a zřejmě také úspěchu anglického překladu začala Kniha Zlín vydávat až od Nemesis, v pořadí čtvrté holeovky, a teprve nyní se vrací na začátek, v překladu z původního norského originálu. A kdo četl Sněhuláka, snad úspěšně zapomněl, že je zde prozrazeno jméno pachatele v Netopýrovi.
Ten získal ocenění Zlatý klíč za nejlepší skandinávskou detektivku roku 1997. Ač se jedná o prvotinu, těžko se lze s ohledem na výše popsané vyhýbat srovnávání s tituly, které následovaly.
Harry Hole jakožto osloský policista, který má již něco zažito (a nechová se jako někdo, kdo řeší první případ!), přilétá na začátku služebně do australského Sydney, které se chystá na olympijské hry. Byla zavražděna a zřejmě také znásilněna norská blondýna zaměstnaná ve zdejším baru a Harry má pomoct australské policii. Seznamuje se s Austrálcem Andrewem a dalšími policisty, s nimiž se pouští do vyšetřování. Jak se zdá, nejedná se o první vraždu.
Oproti pozdějším knihám téměř zcela chybí nahlížení na příběh z pohledu různých postav: Harryho, ale i podezřelých či pachatelů. V Netopýrovi je všude Harry. Zpočátku popíjí nealkoholické nápoje, až postupně je odhalován jeho alkoholismus a s tím spojená tragická událost, colu nahrazuje whisky a dojde k opileckým kouskům.
Seznamuje se švédskou kamarádkou zavražděné a začíná o ni projevovat zájem, hlavně díky Andrewovi potkává různé podivné existence. Homosexuálního klauna či boxera, nechybí ani člověk zapletený do obchodu s drogami nebo prostitutka. Prostředí kočovných umělců, ne zcela vábných barů a svérázných lidí se nese celou knihou. Harry sice několikrát vzpomíná na svou bývalou mladickou lásku z Norska — a postupně se odhalují věci kolem jejich vztahu —, ale současná linie příběhu se odehrává pouze v Austrálii.
Harrymu jsou tak často představovány různé báje a legendy. Je pouze na čtenáři, jestli je autorovi uvěří jako skutečné mudrosloví, nebo si začne ověřovat, že je vypráví i někdo další. Řeší se rovněž situace s původními obyvateli Austrálci a Andrew vzpomíná na doby svého zapálení pro hnutí hippie. Když spolu vyjedou pátrat mimo Sydney, skoro to vypadá, jako by nebyli postavami z detektivky, ale hrdiny road movie.
Nesbø píše nesmírně čtivě, dokáže být vtipný, ironický, stejně tak napsat (snad tedy byl věrně přeložen), že drobné obláčky pluly nebo v australských legendách sdělovat jímavé osudy. Není nezbytné, aby se na každé stránce zapáleně vyšetřovalo, jenže příběhů mimo pátrání, které se bez nich navíc obejde, je až příliš — ať už se jedná o osudy postav či ony „legendy“.
Naopak k prospěchu je nejistota, kdo přežije. Že postava působí sympaticky, neznamená u Nesbøho, že bude živá na konci příběhu. Ve vyšetřování se během nesčetných porad Harryho s místními kolegy pozornost postupně přesouvá na různé postavy, až dospěje k tradičně akčnímu konci, jehož okolnosti jsou naznačeny i v pozdějších titulech. A že se místo, odkud někdo volá, pozná podle charakteristických zvuků v povzdálí, to snad v roce 1997 bylo menší klišé než nyní, chce se věřit; rozhodně každý neměl představy o lokalizování mobilních telefonů, o čemž jsou čtenáři poučeni.
Nabízí se otázka, jestli by současná fanouškovská obec, kterou Nesbø (alespoň v Česku) má, nejásala, i kdyby beletrizoval telefonní seznam. Umí psát, bavit i napínat. Netopýr je příjemné oddechové čtení, ale mohl být kratší.
Originál: Flaggermusmannen (1997)
Překlad: Kateřina Krištůfková
Vydalo nakladatelství KNIHA ZLÍN, Zlín 2013
Edice Fleet
Vydání pod tímto názvem a v tom překladu první
400 stran
www.knihazlin.cz
