Neskutečná klika (Richard Osman)

Vyšetřovací klub z rezidenční vesnice pro movité seniory je zpátky. Poslední dobou neměli co vyšetřovat, ale teď už jsou zas plni elánu a potíže si je samy najdou, třeba i na svatbě.

A tak pátrají po bombě, co se objevuje a zase mizí, po ženichovu svědkovi, co zmizel doopravdy… A do toho se jim motají vedlejší vsuvky v podobě čerstvě propuštěné psychopatky Connie nebo vnoučat. Prostě zdržovačky. Ale když každý den může být v jejich věku poslední, je jedině logické vychutnat si je, co to dá, a se vší grácií…

Komu se stýskalo po téhle praštěné partě důchodců, tak už se konečně dočkal. Bývalá špionka Elizabeth, domácí puťka Joyce, rváč a rebel Ron a decentní psychiatr Ibrahim jsou v plné síle – jak jen osmdesátníci můžou být. S kocovinou, bolavými klouby, válčíci s moderními technologiemi, doprovázeni přízraky těch, co odešli…

Autor opět rozehrává skvělý příběh, plný suchého britského humoru, nostalgie, ale taky vražd a fakt nebezpečných kriminálníků.

„Nájemní vrazi ještě nikdy nepoznali nic, co by jim práci usnadnilo víc, než zásilky z Amazonu. Každý vždycky na nějakou čeká.“

Takže zatímco všichni pátrají po tom, kdo chce získat přístup k bitcoinovým penězům, probíhá tu ještě souběžně minimálně dvojí nebezpečné záležitosti, které se všechny svorně kumulují, promíchávají a nesmírně překvapivým a geniálním způsobem eskalují až do bláznivého konce.

Já tuhle sérii miluju a každý díl je dárkem. Mám ráda celou tu potrhlou partičku, smysl pro humor a neskutečně vytříbený styl vyprávění, kdy si některé věty potřebujete přečíst nadvakrát. Tady má tentokrát překvapivě více prostoru nepraktická, ale empatická Joyce, a taky Ron a jeho ne tak docela legálně fungující rodinní příslušníci. Já jsem navíc byla celou dobu přesvědčená, že mám správný tip na pachatele, že tentokrát se doběhnout nenechám. No… bez komentáře.

Originál: Impossible fortune, 2025
Překlad: Barbara Hajná
Vydal: Slovart, 2026
415 stran