Klady i zápory nejnovější česky vydané knížky Dominika Dána souvisí s výběrem žánru. Milovníkům thrillerů bude chybět komplikovaný děj a milovníky klasické detektivky asi naštve konec. Berme to jako pravdivý příběh a pak to bude super.
Dominik Dán pracoval u policie a je to znát. Hlavní hrdinové jeho detektivního románu jsou policisté. Předvádí se nám tu téměř celé policejní oddělení, v němž exceluje kapitán Burger a jeho žák Krauz. Na nich a jejich práci visí celý příběh. Nejde o vraha, nejde o oběti, všechno se točí kolem nich. To oni udávají tempo a posouvají děj dopředu podobně, jako to dělají McBainovi detektivové z 87. revíru.
Jejich metody a přístup k vyšetřování jsou velmi osvěžující a čtenářsky vděčné. Za jejich slovník by se nemusel stydět leckterý pubescent ani příslovečný dlaždič. Mají drsné hlášky, mluví sprostě a své nadřízené mají dost na háku. Jsou to takoví lidoví chlápci, kteří vás přimějí k záchvatům smíchu. V tom je podle mého největší klad knihy. Pobavíte se paradoxně i ve chvíli, kdy budete číst o sbírání larev z hnijící mrtvoly či o pitvě.
Styl psaní je osvěžující a příběh vás vtáhne do děje. Na prvních stránkách vás autor strhne a vy budete zvědaví, jak se příběh vyvine. Na začátku tu máme dvě dvojice: pochybného týpka Alina, který se během své práce v restauraci seznámí s mladou dívkou. Ve druhé dvojici je dívka, která právě úspěšně odmaturovala, a záhadný muž v letech. Obě dvojice zamíří nezávisle na sobě do stejného lesa a úmysly mužů jsou zřejmé. Chtějí se pobavit a užít si nezávazný sex.
Teď přichází chvíle, kdy můžete hádat, jak dostaveníčka dopadla. Autor vám nenaservíruje fakta, ale naopak se vyžívá ve dvojsmyslech a náznacích. Když pak rybáři objeví zavražděnou dívku s černými vlasy, můžete se jen dohadovat, která z nich to je a kdo je její vrah. Alin, nebo ten druhý?
Případu se ujímá slovenská mordparta, které pomáhá mladá vědkyně prosazující forenzní metody. Policisté musí zjistit totožnost zavražděné a uvidíte, že to není nic jednoduchého.
Až potud je příběh skvělý. Osudy jednotlivých postav se proplétají a vy netušíte, co vás čeká na dalších stránkách. Pak se rozjede pátrání, a i když se dozvíte spoustu zajímavostí o práci policie, v obsahu nenajdete nic nečekaného a ve stylu nic převratného. Žádné komplikované zápletky, žádný šok, žádná reakce typu: Fíha, to bych nečekal! Vrah udeří ještě jednou, ale s tím jaksi počítáte.
Jediné záhady jsou v tom, kdo vraždil a koho zavraždil. Čtenáři zvyklí na klasické detektivky budou očekávat, že policie dopadne zločince a čtenářům se vysvětlí, proč se vraždilo. Jenomže tohle je kriminální příběh. Ať už pravdivý nebo rádoby pravdivý, fakt je, že v reálu se ne každý případ vyřeší a ne každý vrah skončí za mřížemi. Mějte to na paměti a vyhnete se zklamání. Počítejte s tím a pak si knížku užijete.
Originál: Mucha (2009)
Překlad: Josef Šmatlák
Nakladatelství XYZ, Praha 2012
www.xyz-knihy.cz
376 stran
