Leslie Charteris

VYŠLO ČESKY I OCENĚNÍ I ODKAZY

* 12. května 1907, Singapur – 15. dubna 1993, Windsor, Berkshire, Británie

Kdo je v Británii považován za klasika žánru, o tom my v Čechách často nemáme ani zdání. To je i případ Leslieho Charterise, který za svůj přínos detektivní literatuře obdržel dokonce Diamantovou dýku. A tak by bylo dobré vrátit se trochu v čase a tohoto autora si blíže představit.

Narodil se v Singapuru jako Leslie Charles Bowyer Yin čínskému otci a britské matce, díky čemuž uměl dřív malajsky a čínsky než anglicky. Po základním vzdělání u soukromého učitele byl poslán do Británie, aby tam studoval práva na Cambridgi. Ale studijní úsilí mu vydrželo pouhý rok, pak z univerzity odešel a rozhodl se odhodil konvence a žít netradičně, a být živ jen z toho, co ho baví. Změnil si tedy jméno na Charterise a pracoval, kde se dalo – řídil autobus, hledal zlato, lovil perly, pracoval v dole nebo jako barman…

Roku 1927 mu vydali dvě jeho první knihy, což znamenalo zásadní průlom v kariéře, protože se rozhodl věnovat se psaní naplno. Rozběhl několik hlavních charakterů svých detektivně-dobrodružných románů, ale pak zůstal jen u toho nejlepšího – Simona Templara, elegantního lupiče – gentlemana, na kterého mají pifku všichni policisté, protože nejen že občas krade, ale motá se jim i do jejich práce a chytá padouchy dřív než oni… Díky Templarově iniciálám ST dostal přezdívku Svatý (Saint) a popularita jeho pekelně riskantních příběhů utěšeně rostla. Svatý za sebou také nechával svou navštívenku – kartičku a na ní figurku se svatozáří, kterýžto obrázek se pak stal logem celé série.

I když byly Templarovy příběhy oblíbené, Charteris na nich nevydělával mnoho, a tak se v 30. letech přestěhoval do Ameriky a psal scénáře pro Hollywood. (Coby poloviční Číňan měl problémy s tehdejším přistěhovaleckým zákonem, ale ne takové, aby musel zem opustit..) Díky práci ve filmových studiích si příběhy „novodobého Robina Hooda“ brzy našly cestu i na filmová plátna a autor zažíval velký boom. Začal psát osnovy pro denní komiks se Svatým, redigoval práce ghost-writerů, tedy anonymních autorů, kteří psali Templarovy příběhy pod Charterisovým jménem. Kromě tvorby týkající se této jeho hlavní postavy psal však také kulinářské sloupky do amerických magazínů, vymyslel znakový jazyk Paleneo, (který se však příliš neuchytil) a byl jedním z prvních členů Mensy.

Byl čtyřikrát ženatý, v důchodu se vrátil zpět do Anglie, kde také zemřel. Po jeho smrti vznikla ještě jedna kniha Templarových příběhů, napsaná Burlem Barerem, odborníkem na slovo vzatým – byl to jakýsi Templarův „životopisec“, zmapoval veškeré jeho vystoupení v tisku, rádiu, filmu i televizi, a za svou knihu dostal roku 1994 Edgara za „nejlepší kritické nebo biografické dílo.“

Charterisovy oblíbené příběhy se dočkaly mnoha zpracování pro rozhlas v Británii, Spojených státech a Jižní Africe.

První filmová adaptace vznikla už roku 1938 s Louisem Haywardem v hlavní roli, následovalo pět dalších s Georgem Sandersem. V roce 1966 ve francouzské produkci si Svatého zahrál Jean Marais, Roger Moore představoval Simona Templara ve dvou filmech a v televizním seriálu, který se dočkal šesti řad. V 70. letech vznikl další seriál, který měl 24 dílů a hrál v něm Ian Ogilvy. V roce 1997 byla natočena moderní filmová verze s Valem Kilmerem, která však fanoušky klasického hrdiny značně vyděsila…

VYŠLO ČESKY ::

  • A opět Svatý… (Featuring the Saint, překlad Gustav Heyduk, Karel Voleský, 1937)
  • Nemožný zločin: Nová dobrodružství Svatého (Alias the Saint, překl. G. Heyduk a Čeněk Sovák, Karel Voleský, 1938)
  • Ocelová princezna (Knight Templar, překlad Eduard Fiker, Karel Voleský, 1936)
  • Poslední hrdina (The Last Hero, překlad František Heller, Karel Voleský, 1936)
  • Svatý opět přichází (výbor detektivních příběhů, překlad Karel Voleský, Melantrich, 1982)
  • Svatý pokračuje… (Enter the Saint, př. Fr. Heller, Karel Voleský, 1936)
  • Svatý začíná (Meet the Tiger, překlad F. Heller, Karel Voleský, 1935)
  • Handicap majitelů stájí (v knize Kůň, který nese smrt, Ivo Železný, 2002)

OCENĚNÍ ::
1992 – Cartierova Diamantová dýka za celoživotní přínos
 více o cenách

ODKAZY ::
Oficiální stránka autora www.lesliecharteris.com
Oficiální stránka klubu Leslieho Charterise a Simona Templara: www.saint.org

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA