Severských detektivek na českém trhu stále přibývá a jedním kouskem je i románový debut švédské autorky Camilly Läckberg pojmenovaný Ledová princezna.
Starý Eilert Berg z přímořského švédského městečka Fjallbacka pravidelně navštěvuje dům Alexandry, aby na něj dohlédl, když tu jednoho dne najde na místě Alexandru mrtvou ve vaně. Není ostatně jediným, kdo ji objeví. Shodou okolností se k celé věci připlete také hlavní hrdinka románu pětatřicátnice Erika Falcková, autorka několika biografií.
Jako sebevražda vypadá celá věc jen v počátku. Záhy se z události stává vražda. Ale kdo je vrah? Alexandra byla těhotná, ale jak vyplývá ze svědectví její kamarádky a obchodní společnice, měla milence. Navíc Alexandru namaloval místní alkoholem rozhodně nepohrdající malíř Anders. Dokonce to vypadá, že ti dva spolu udržovali milostný poměr, přestože se nabízí otázka, co na takovém člověku mohla plavá kráska vidět? A byl on otcem jejího dítěte? Pak je tu také stará dáma Nelly Lorentzová, která se ze záhadných důvodů objeví na Alexandřině pohřbu. V konzervárně jejího manžela kdysi pracoval Alexandřin otec a syn Nelly před lety záhadně zmizel. Souvisí to snad nějak s vraždou v současnosi?
Kromě amatérské pátračky Eriky, která se rozhodně napsat o Alexandře knihu, ale román uvádí na scénu také profesionální policejný tým. Ten vede ne moc sympatický chlapík Mallender, ale hlavní pozornost je věnována detektivu Patriku Hedströmovi. Vychází navíc najevo, že se s Erikou zná a že byl do ní kdysi jako chlapec zamilováný.
A právě osobní život Eriky a jejích blízkých je druhou liní příběhu. Po tragické smrti otce plánuje její sestra Anna a především švagr Lucas prodat rodný dům, do čehož se Erice zrovna nechce. Manžel Lucas navíc svoji ženu bije, takže rozhodně nejde mluvit o nějaké idylce. Zato Erika stihne strávit nevinný večer u televize se svým bývalým přítelem a prožívá příjemné chvíle, když se po letech setká s Patrikem. Vtipně mohou působit třeba scény, kdy se ti dva připravují na společnou večeři, taková Erika totiž po vzoru Bridget Jones uvažuje, jaké si na sebe vzít spodní prádlo. Svůdné, nebo pohodlné? Tady si mimochodem autorka pěkně pohrává se čtenáři. Když se ti dva večer opravdu sejdou a čekáme, jestli mezi nimi k něčemu dojde, Läckberg schválně zpomaluje tempo a nechává Eriku, aby Patrikovi vyprávěla, kdy byl postaven jejich dům.
Nijak hluboce a sáhodlouze – ale přesto – tu najdeme také pár pasáží z pohledu zůčastněných postav, které by podle mě mohly jít více do nitra postav, mj. je tu i několik pasáží kurzivou z pohledu jakéhosi muže, který Alexandru zřejmě nalezel mrtvou. Daleko více ale oceňuji drobný příběh úplně mimo hlavní detektivní linii, kterým nás autorka překvapí na konci – více se ale prozrazovat pochopitelně nesluší.
Severské detektivky bývají zmiňovány jako většinou ne zrovna veselé počtení. Kniha Camily Lackberg se nerozbíhá zrovna zběsilým akčním tempem, ale postupně mě čtení stále více a více bavilo. I když zažívá Eričina sestra domácí násilí, pořád je tu onen veselý motiv Erika – Patrik, který má hodně daleko třeba od detektiva Erlendura a jeho života z Indriðasonových románů.
Ledová princezna je klasická detektivka postavená čistě na mezilidských vztazích bez mafiánů či jakýchkoliv zločineckých organizací a je myslím dost znát, že ji napsala žena, na které se ostatně nakladatelství Motto myslím zaměřuje jak u autorů, tak čtenářů. Sice detektivka klasická a od ženy, hlavně ale také s dosti drsnými vztahy a stíny minulosti.
Jako zajímavou hodnotím i úpravu knihy, která se dočkala sice brožovaná vazby, zato s chlopněmi, jaké mají přebaly vázaných knih. Právě chlopně umožňují sdělit čtenářům informace o autorce. Musím si však klást otázkou, jakou roli hraje pro čtenáře v Čechách informace, že kniha vyjde v roce 2010 ve Spojených státech. Nád pár překlepy se dá v této dobré detektivce zamhouřit oko, ale třeba časté používání slovesa má ve spojení má 8 let apod. mě trochu bilo do očí.
Originál: Isprinsessan (2003)
Překlad: Eva Nováčková
Motto, Praha 2008
320 stran
www.motto.cz
