Kniha byla poprvé vydána roku 1995 nakladatelstvím Magnet-Press v Praze a dostala Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku roku. Okolo roku 2000 byl příběh vydán na pokračování v Lidových novinách. V roce 2006 vyšel v nakladatelství Kapitán Kid, které vydává pouze knihy Jaroslava Velínského. Toto vydání nelze sehnat ani v Národní knihovně. Až když roku 2007 knihu vydalo pražské nakladatelství Primus ve spolupráci s nakladatelstvím Kapitán Kid, dostala se znovu na pulty knihkupectví a do knihoven.
Ota Fink, vypravěč příběhu, už je v důchodu, přesto ale provozuje soukromou detektivní kancelář Discret se sídlem na pražském Žižkově. Zkušenosti se zločinem má, pracoval u kriminálky a k nejedné vraždě se připletl v mládí jako amatér (jeho příběhy z padesátých a šedesátých let). Když jede jednou vystřídat známého při hlídání jakéhosi objektu, náhodou se připlete k policejní honičce. V asi ukradeném autě je romský mladík Aladár s dvěma slečnami. Právě mládencův bratranec a jedna ze slečen Finkovu kancelář o pár dní později nezávisle na sobě navštíví a oba si ho najímají. Bratranec Imre kvůli Aladárově zatčení, slečna Denia kvůli zmizení své známé Ireny. A kam se poděla Irena, by zajímalo i její matku. O klienty tedy nemá Ota Fink nouzi a brzy narazí i na první mrtvolu.
Dobře napsaná knížka, dobrá atmosféra – třeba s popisem jednoho žižkovského pajzlu, pár vtipných hlášek. Prostě, tahle první detektivka s Otou Finkem v důchodovém věku zasazená do poloviny devadesátých let (takže zde najdeme zmínku třeba o doktoru Sládkovi) se mi hezky četla, ale přece jenom moc nemusím, když jde v knize o nějaké vlivné lidi, z kterých mají policajti strach, různé kšeftíky, noční podniky a podobné věci. Jde tu ale samozřejmě i o jiné, více se ale nesluší prozrazovat…
Nakladatelství Primus, 2007
247 stran