V přehradní nádrži je nalezeno tělo neznámé dívky. Nálezu je přítomen náhodou mladý redaktor místních novin Pavel Šulc. Ten se právě rozchází se svou přítelkyní Monikou, kterou představa společného života v nedalekém okresním městě ani trochu neláká.Náhle osamělý Pavel se začne o utonulou dívku zajímat. Případ vyšetřuje nadporučík Jeřábek a velmi brzy zjišťuje, že nešlo o nešťastnou náhodu. Vzhledem k tomu, že dívka měla na krku uvázanou rezervu z auta, vše nasvědčuje sebevraždě a ještě více vraždě. Pavel se brzy s kriminalistou seznamuje. Nabízí pomoc prostřednictvím novin, ale naráží na odpor šéfredaktora. Brzy je jasné, že dívka absolvovala před smrtí potrat a nitky případu vedou do okresní nemocnice, kterou řídí vlivný primář Pytlík podporován místními „hlavouny“, které si nikdo nechce znepřátelit. Pavel se přesto nevzdává. Náhodou poznává sestřičku Zorku, která mrtvou znala a viděla ji pár hodin před smrtí. Tím se však Zorka dostává do ohrožení života…
Příběh se odehrává v nejmenovaném okresním městě na severu Čech v roce 1977. Autoři se s chutí soustředí na popis zapadlých „socialistických“ krámků, špeluněk, oprýskaných a chátrajících domů, nevyhýbají se ani střetu obyčejných lidí se smyslem pro spravedlnost se zkorumpovanými mocnými, najdeme zde i zmínku o Chartě 77. Z příběhu více než celkem běžná detektivní zápletka čiší snaha zachytit právě bezútěšnost života v maloměstě, kdy jakoby po práci v podstatě nebylo možné nic jiného, než se tiše opíjet v zaplivaném hostinci bůhví kolikáté cenové skupiny. Samotné rozuzlení příliš nepřekvapí, román by se navíc de facto mohl odehrávat v kterékoliv době.
Postavu hlavního hrdiny Pavla poněkud zastiňuje sympatický nadporučík Jeřábek (ve kterém jsem mimochodem hned od počátku viděl herce Marka Taclíka ze seriálu Kriminálka Anděl). Právě jeho obdařili autoři příjemným civilním projevem a bylo by mi potěšením se s ním setkat i v dalších románech.
První jméno z dvojice autorů jistě nebude čtenářům neznámé. Jan Cimický je jedním z neznámějších psychiatrů, byl dlouholetým ředitelem pražské bohnické léčebny, kromě psaní se věnuje básním i překladům, dostalo se mu před delší dobou i té cti udělat rozhovor s francouzskými herci Claude Richem (Válka policajtů) nebo Michelem Galabru (velitel četníků ze Saint-Tropez). Zdeněk Volný se věnuje především žánru science fiction, je autorem několika vlastních knih, jeho tvorba zahrnuje i překlady, např. Isaaca Asimova nebo Arthura C. Clarka.
Dívka z přehrady je slušně čtivý standardní detektivní příběh (Jan Cimický za něj obdržel v roce 1998 Cenu Jiřího Marka), který možná přečtete za jedno odpoledne, třeba i někde u přehrady. Ale pozor na podezřelé osoby s rezervou od auta…
Vydáno: Olympia (2010, druhé vydání)
200 stran
www.iolympia.cz
www.iolympia.cz
