Je podzim roku 1944 a Hercule Poirot, který mimochodem ve verzi publikované v USA vůbec nevystupuje, se za náletů schová v jednom klubu. Je zde ale i vysloužilý voják major Porter, který vypráví nudné historky. Nikdo ho neposlouchá, jen Poirot ano. Major vidí v novinách zprávu o smrti Gordona Cloda a začne vyprávět, že znal prvního manžela jeho mladé choti. Ten už nežije, ale prý prohlásil, že jednou se objeví jako Enoch Arden. V roce 1946 navštěvuje Poirota Clodova příbuzná. Myslí si, že první manžel vdovy – kapitán Underhay – žije… Nebyla by to Agatha, kdyby pana Gordona neobdařila širokým příbuzenstvem finančně závislém na nebožtíkovi a ne zrovna spokojeném s mladou vdovou. Pět dní po této návštěvě Poirot najde v novinách zprávu o úmrtí Enocha Ardena. A tak končí dvě kapitoly prologu Času přílivu.
Tato detektivka (jako ostatně skoro všechny) se Agathě povedla. Vymyslela zdařilou, originální zápletku, nepostrádající některé pro ni typické charaktery, a navíc čtenáři přichystala asi nejlehčeji postřehnutelnou stopu ze všech svých úžasných chytáků, kliček a podobně, která navíc někomu připomene jednu z novějších epizod seriálu Columbo. Román vyšel v knize Čas přílivu společně s další poirotovkou Tragédie o třech jednáních.
Originál: There is a Tide
Překlad: Běla Dintrová
Vydal: Vyšehrad, 1989
