Tento thriller má zajímavý výchozí bod – co kdyby šlo vrátit čas, zabránit něčemu, co už se stalo. Přesně v takové situaci se ocitá hlavní hrdina příběhu, jistý Nick Quinn. Jeho milovaná žena Julia byla zavražděna a policie z toho podezřívá právě jeho, a má k tomu navíc celkem přesvědčivé důkazy. Ve výslechové místnosti ho však místo advokáta navštíví záhadný člověk, který mu poskytne zvláštní dar – dá mu dvanáct hodin. Tolik času Nick má, aby zabránil Juliině vraždě. A tak jde ke svému úžasu proti proudu času, pokaždé o hodinu dřív. A nastává pořádná jízda…
Aby vraždě zabránil, musí zastavit vraha. Aby vraha zastavil, potřebuje vědět, kdo to je. I když se pokouší získat pomoc od svého přítele Marcuse, každou hodinu zpět ho přesvědčovat, že se nezbláznil, je nad lidské síly. Nick je totiž vždy jediný, kdo si pamatuje události, které se staly/stanou v předešlé hodině.
S každou další hodinou zpátky získává nové informace a střípky do mozaiky toho, co se vlastně stalo – co všechno vedlo k tomu, že se jeho Julia stala pro někoho nepohodlnou. Ale každý jeho pokus změnit běh času vede k ještě větším problémům, ještě horším koncům. Navíc není jediný, kdo využívá blízkou tragédii havarovaného letadla jako kouřovou clonu – město je vylidněné, celá policie je na místě havárie, v celé oblasti vypadl proud. Nastalý chaos hraje do ruky i nelítostným zločincům, které se Nick snaží zastavit. Ale může se mu vůbec podařit zvrátit čas, nebo už je vše dané jednou pro vždy, a on přesto „pobíhá po šachovnici a pohybuje figurkami, i když už partii dávno prohrál?“
Richard Doetsch tu má řadu svých typických atributů: odvěký souboj Dobra se Zlem, tragickou ztrátu milované osoby (kterýžto motiv byl už v autorově debutu Zloděj nebes) a čtivý strhující děj. Dokonce je tu i zmínečka o St. Pierrovi, hrdinovi Zlodějské série.
Příběh je velmi komplikovaný, ztráta časové návaznosti sledování děje ještě ztěžuje, na druhou stranu ale vytváří i ohromné napětí. Navíc čtenář je přikovaný ke křeslu a nechce vědět, co se stane Potom, ale co se stane Předtím.
Sice jsem vzhledem k neustálé gradaci a všeobecné osudovosti očekávala velkolepější finále a byla jsem duševně připravená i na nějaké to vykoupení, oběť pro větší dobro, i tak jsem si příběh vychutnala až do konce (v téměř rekordním čase). A jsem zvědavá, jestli opravdu 13. hodinu zfilmují a jak si s ní poradí…
Originál: The Thirteenth Hour, 2009
Překlad: Zuzana Pernicová
Vydalo: Domino, 2009
308 stran
www.domino.cz
