Jatka (Lee Child)

Před téměř dvaceti lety vydal Lee Child svou první knihu s Jackem Reacherem. Vzhledem k neutuchající popularitě jeho románů, přiživených ještě novým zpracováním v podobě televizního seriálu, se v této recenzi zaměřím na autorovu prvotinu v audioknižní verzi.

Když někdo dostane výpověď ze zaměstnání v důsledku reorganizace, uslyší dost často obvyklé řeči o tom, jak to může být zároveň nový začátek. Když jistý Jim Grant dostal vyhazov z televize, kde působil jako programový ředitel, začal z nudy psát romány. Nakonec byla možná výpověď to nejlepší, co ho mohlo potkat. Díky restrukturalizaci se z Jima Granta stal Lee Child a řady osamělých akčních hrdinů rozšířil bývalý vojenský policista Jack Reacher. A rozhodně nezahálel.  Child totiž k dnešku napsal jednatřicet románů, přičemž posledních šest začal psát se svým bratrem Andrewem, který také přijal pseudonym Child.

V roce 2012 byl na motivy Childovy deváté knihy Výstřel natočen celovečerní film Jack Reacher: Poslední výstřel s Tomem Cruisem v hlavní roli. O čtyři roky později se zfilmování ještě dočkal devatenáctý titul Nevracej se, opět s Cruisem. Kdo zná knižní příběhy Jacka Reachera, vůbec se nediví, že neunikly pozornosti filmařů. Možná se ale diví, že nebylo adaptováno více titulů. Dost fanoušků Reachera se také tehdy jistě divilo volbě hlavního představitele. Jack Reacher je urostlý dvoumetrový blonďák, zatímco o Cruiseovi je známo, že výškou zrovna neoplývá. Poslední dvě „výtky“ se už nějakou dobu pokouší nahradit televizní seriál Reacher z produkce Amazonu, který už má čtyři série a jehož hlavní představitel Alan Ritchson (herec, zpěvák a také bývalý model) je tomu knižnímu rozhodně blíž. První řada vznikla na motivy Childovy první knihy Jatka a je to celkem pochopitelná volba, jak vyplyne z dalších odstavců.

Jack Reacher se toulá po Státech a jednoho rána zavítá do bistra v ospalém jižanském městečku Margrave. Ještě než stihne říci „vejce se slaninou“, vřítí se dovnitř policisté a Reachera zatknou pro vraždu. Té se měl dopustit v noci poblíž nedalekého skladiště na dosud neznámém muži. Reacher se snaží vysvětlit, že v době, kdy k vraždě došlo, nastupoval do autobusu na Floridě, ale nikdo mu nevěří. Nepomůže, ani když se na stanici dostaví místní bohatý bankéř s podivným doznáním, že muže zabil on. Šéf detektivů oba muže pošle přes víkend do nedaleké vazební věznice, než se vše ověří. Tam dvojici podezřelých nečeká zrovna příjemné přivítání, ale to ještě není nic proti tomu, co je ve zdánlivě poklidném, avšak skrz naskrz korupcí prolezlém městě poté čeká. Pro Reachera se navíc návštěva Margrave stane velmi osobní.

Child se nikdy netajil tím, že své knihy píše především tak, aby byly výdělečné – komerční zaměření se nikomu vymlouvat nesnažil. Jeho prvotina má ostatně velmi výstižný název, už jen vzhledem k počtu mrtvol a občasné brutalitě. Child čtenářům naservíroval nesmlouvavý akční příběh, který „ozdobil“ řadou typických propriet – ospalé a zdánlivě idylické maloměsto, pod jehož povrchem bublá korupce a čiré zlo. Je to místo, kde byste rozhodně nechtěli bydlet a kde ani nemáte pomalu komu věřit. K tomu autor přidává fragment vězeňského dramatu, nelítostné zabijáky, kteří se na akci vydávají v kombinézách a gumových návlecích, s noži a pytlíkem hřebíků, proradného starostu, bezskrupulózního podnikatele a jeho bezcitného syna. Těch propriet, typických pro podobná akční dílka, je více. Ostatně v některých autorových dílech se údajně odráží vztek z doby, kdy byl propuštěn z televize…

Autorova pověstná fascinace detaily tady ještě není tak znát, i když párkrát dojde na všechny ty fyzikální popisy účinnosti střel, úhlů míření a podobně. Reacher je tulák, který se vždycky připlete k nějakému zločinu a pak se z něj stane dílem zachránce a dílem mstitel, a zjevně nevadí, že se vlastně stává sériovým nebo dokonce masovým vrahem. Čtenáři (a diváci) zkrátka potřebují hrdiny, kteří to padouchům nandají. Ostatně na YouTube je k vidění řada bojových scén z výše zmíněného seriálu a jednu ukázkou Reacherovy „lekce“ místním gangsterům kdosi okomentoval, že potřebujeme více takových Reacherů.

Pokud autorovu filozofii přijmete a naladíte se na čistě oddechovou vlnu, četbu či poslech si užijete. První dva romány série jsou ještě vyprávěny v první osobě, takže se do děje snadněji vžijete, od třetího románu (Varovný signál) už jsou vyprávěny ve třetí osobě. Child časem moc neplýtvá, místy je děj opravdu zlověstně napínavý nebo alespoň zajímavý (zejména postupně odhaleným sofistikovaným podvodem, u kterého by mě docela zajímalo, jestli by šel takto provést). Jedinou výtku mám (a už jsem i měl u pozdějších titulů) k milostným scénám, které mi do tohoto žánru moc nesedí a celkovým vyzněním jsou překvapivě jak z červené knihovny. Přitom je jasné, že Reacher si sice s nějakou místní kráskou (nejlépe ohroženou nebo zachraňovanou obětí) užije, pak to ale z nějakého důvodu skončí, aby mohl Racher odkráčet do západu slunce a v dalším románu začít s čistou stránkou.

Všechny osm dosud vydaných audioknih načetl herec Vasil Fridrich. Už jsem ho chválil u jiných titulů a podle mě patří k jedněm z nejlepších interpretů. Jeho barva hlasu se pro romány s Reacherem skvěle hodí, zvlášť do příběhu, kde je drtivá převaha mužských hrdinů. Daří se mu v pohodě jednotlivé hlasy od sebe odlišit, vyniká však zvláště pokud mluví hlasem místních starousedlíků. Kapitoly jsou odděleny několika příjemně se poslouchajícími hudebními motivy. Jde zkrátka o solidně odvedenou práci, bez přehrávání nebo přehršle efektů.

V Childově prvotině je sice hodně koření, ale stále ještě je dobře vyvážené. Autor za knihu získal ceny Anthony a Barry v kategorii Nejlepší první román. Vy se při jeho poslechu ani četbě nudit nebudete (parta v kombinézách s pytlíkem hřebíků se o to postará) a možná si jedno nebo druhé zpestříte sledováním televizního seriálu.

Knižní předloha:
Originální název: Killing Floor (1997)
Vydání v České republice: BB art (1999)
Přeložil: Jiří Sedláček
354 stran

Audiokniha:
Vydáno: OneHotBook (2018)
Čte: Vasil Fridrich
Celková délka: 15 hodin 42 minut