V pondělí 1. dubna odvysílala Česká televize poslední epizodu druhé řady kriminálního seriálu Rapl. Během vysílání jednotlivých dílů se stal jedničkou ve sledovanosti pondělních pořadů, divácké hodnocení ale zase tak slavné nebylo. Jaká tedy byla druhá řada?
Připomeňme si ve stručnosti, že seriál vznikl jako tzv. prequel (natočené pokračování, které se odehrává před původním dějem) na naše poměry celkem novátorsky natočené minisérie Cirkus Bukowski. Ta se dočkala také dvou řad. Vedle Pavla Řezníčka v hlavní roli na sebe výrazně upozornil Hynek Čermák jako major Kuneš a v nevýrazné druhé sérii dokonce Řezníčka zastínil. Proto tolik neudivilo, že si „vysloužil“ vlastní seriál.
Vůbec první epizoda Rapla byla odvysílána na konci srpna 2016. Poslední, třináctou epizodu shlédli diváci ve druhé polovině listopadu. První řada se těšila velmi slušné sledovanosti, která dosáhla v průměru na 1,2 miliónu diváků starších 15 let. Ani hodnocení diváků nebylo špatné. Na Česko-Slovenské filmové databázi (ČSFD) získalo také poměrně slušných 75 %. Některé epizody se dokonce přehouply přes 85 %.
Druhá řada odstartovala začátkem ledna tohoto roku a divákům opět nabídla třináct dílů. V pokračování seriálu se však pomyslné nůžky mezi sledovaností a hodnocením poměrně razantně rozevřely. Zatímco sledovanost nevykazovala výraznější výkyvy a v celkovém průměru byla dokonce o malinko vyšší než u první řady, křivka hodnocení spíše připomínala horskou dráhu. Ve druhé a třetí epizodě spadla doslova na průměr. Poté to bylo pár dílů o něco lepší, ale na hodnotu kolem 50 % spadla ještě několikrát. Pokračování nakonec utržilo poměrně neslavných 55 %.
Pro televizní stanice, a nejen ty komerční, je sledovanost patrně největším měřítkem úspěchu. Nutno ovšem podotknout, že Modrý kód na Primě a Specialisté na Nově zřejmě nepředstavovaly v pondělí večer pro Rapla vážnější konkurenci. Bylo by zajímavé, jak by si seriál vedl v klání s nějakými atraktivnějšími tituly.
Co je příčinou tak nízkého hodnocení? V jedničce bodovalo „drsné prostředí Krušných hor a ještě drsnější major Kuneš“. Vzorec na diváky stále lačných tzv. severských kriminálek a „temných případů“ fungoval. První řada měla zajímavé případy, několik jednotících linií a v podstatě se dobře vezla na něčem, co už načal zmíněný Cirkus Bukowski. Ve druhé řadě se tvůrci rozhodli pro razantní změny. Partičku kriminalistů přesídlili z Jáchymova do Ústí nad Labem a sehnali pro ně (z nepochopitelných) důvodů jakousi plesnivou ubytovnu, kde by i bezdomovci odmítli bydlet za úplatu.
Zdálo se, že se napříč epizodami ponese linie kolem balkánského mafiánského bosse Željka (Ivo Trajkov) a jeho snahy o útěk z karlovarského vězení. Už tohle nebylo řadě diváků po chuti. V pozdějších epizodách tahle linie trochu ustoupila do pozadí a vypadalo to, že se zase začnou řešit „normální“ případy. Například epizody Kebab Aleppo nebo Ahoy Sázavo dokázaly, že jednotlivé díly mohou fungovat jako samostatné kriminální příběhy. Nicméně v každé epizodě muselo být divákům připomenuto, že Željko „určitě něco chystá“, případně oběť nebo pachatel museli pocházet z jeho okruhu.
Korunu celému pohřbu zvanému Rapl II nasadilo podle mého názoru především časté nepochopitelné a nereálné chování jak kriminalistů, tak některých dalších postav. O řadě nelogičností, které leckdy působily až směšně a přivodily seriálu diváckou nálepku „parodie“ ani nemluvě.
Linie kolem balkánské mafie je kapitolou sama pro sebe a osobně bych se bez ní v seriálu obešel. I tady se vyskytla řada směšných a nepravděpodobných situací. K tomu jsme se museli ve většině epizod dívat na vězeňské scény, kterým vévodil (s prominutím) věcně „vytlemený“ a vysmátý Željko a jeho neustálé opakování slova „jebat“, což je zřejmě na Balkáně nejpopulárnější slovo…
Bohužel charisma většiny postav zůstalo někde v první řadě. Rohan (Alexej Pyško), který bojoval proti alkoholismu své manželky, teď začal nasávat sám, a to dokonce v pracovní době. Jeho někdejší autorita je dávno pryč. Mácha (Tomáš Jeřábek) ani tady nevybočuje z figury obtloustlého mouly, který zřejmě nesmí chybět v žádné kriminalistické partě (například Váňa v románech Dominika Dána). Rohan má k sobě jakousi blonďatou sekretářku, která zřejmě do Ústí zabloudila ze Sexu ve městě. Reálné charaktery zachraňuje Lupínek (Lukáš Příkazký) i přestože je se svými rodinnými problémy poněkud otravný, a pak Slepičková (Lucie Žáčková), která se s Lupínkem sbližuje. Pak je tu samozřejmě Kuneš, ale jak už jsem psal u první verze tohoto článku – jen „nasraný ksicht“ a troušení hlášek nestačí, když není moc co hrát.
Konečnou ránu seriálu zasadila finální epizoda, která v hodnocení spadla až na smutných 48 %. Jelikož by si někdo mohl myslet, že balkánská linie vznikla jen kvůli tomu, aby si štáb mohl vyrazit do Černé hory, odehrává se tu až na pár scén celý poslední díl. Kuneš a Lupínek prchají ve spodním prádle před zkorumpovanou místní policií, v ukradené tříkolce a s montážním klíčem v ruce se přesto vypraví do hor zlikvidovat Željka. Je nutné to více rozebírat? Spoiler – kromě „jebajícího“ mafiána tvůrci bezpečně zlikvidovali celý seriál. Rohana nechali bůhvíproč zabít (jak ho zabiják v lese našel, už nevysvětlili), Kuneše posadili do vězení za vraždu Željka a Lupínek si nechal narůst vousy, aby se stal „novým Rohanem“. K tomu se z nepochopitelných důvodů vrátil ke své ženě, se kterou se ale jinak k sobě celý seriál chovali jako kočka se psem. V tom všem likvidování pak už zřejmě scénárista zapomněl, že mělo jít o prequel, takže Kuneš by měl později vyšetřovat v Praze. S „flastrem“ už asi těžko. Nemluvě o tom, že srbský herec Predrag Bjelac, jehož postavu tady zabijí, hraje v „Bukowském“ principála cirkusu…
K rozporu mezi sledovaností a hodnocením ještě přispělo vyjádření Jana Pachla, režiséra a scénáristy v jedné osobě. Ten kritiku druhé řady svádí na hloupého českého diváka. „Přitom druhá série je bezpochyby napínavější, pestřejší a zábavnější,“ míní režisér. I když bere v potaz „diskusní fóra samozvaných odborníků na kinematografii“ (zřejmě míní ČSFD), nepomíjí ani fakt, že sledovanost „dvojky“ byla vyšší (to už jsme si vysvětlili). „Ukázalo se, že u diváků propadají díly řešící aktuální témata, rasismus, xenofobii, utečence. Jsme stále národem, co nedohlédne dál než za hranici svého plotu,“ připomíná Pachl. Naráží na to, že největší ohlas měly Raplovy sázavské toulky, respektive epizoda Ahoy Sázavo (proč je psána s „y“ jsem nepochopil), která se skoro celá nese v trampsko-vodáckém duchu a získala nezvykle vysoké hodnocení 70 %. Epizoda sice nemůže upřít poutavou atmosféru, kterou ocení turisté, čundráci i vodáci, ale do celkového kontextu seriálu moc nezapadala.
K tomuto vyjádření snad jen připomenout, že rasismus, xenofobii nebo utečence řešily i jiné seriály, které dopadly u diváků mnohem lépe. Nic proti více napětí, zábavy a pestrosti, ale musí to být uděláno s citem. Pachl přičítá negativní kritiky nepochopení změny a ukradení divákům jejich modly (Kuneše). Jenže v tomto případě je to jakoby druhou řadu Ztracených přemístili do zasněžených hor a udělali z ní komedii ve stylu Snowboarďáků nebo jako kdyby pokračování Hry o trůny přesunuli do současnosti.
„Myslím, že Rapla už bylo až až. Hned od začátku psaní druhé řady jsme s producentem Josefem Vieweghem věděli, že nechceme pokračovat dál, protože bychom jen ždímali staré hadry. Proto jsme se také rozhodli s hrdiny naložit poměrně definitivně,“ říká Jan Pachl pro iDnes. To jste mohli udělat, ale ne s tím začít hned od první epizody druhé řady. Takhle jste jen dokázali, že Rapla bylo opravdu dost a že se nám po něm stýskat nebude.
Česko 2019
Režie: Jan Pachl
Hrají: Hynek Čermák, Lukáš Příkazký, Alexej Pyško, Lucie Žáčková, Tomáš Jeřábek, Cyril Drozda, Aneta Krejčíková, Marcela Holubcová, Naďa Urbánková, Ivo Trajkov, Predrag Bjelac a další
Délka: zhruba 59 minut (13 epizod)
Mluveno: česky
