Devadesátá léta byla ve Švédsku pěkně divoká. Nepokoje, násilí proti čerstvým uprchlíkům z Balkánu, nelítostné vraždy. Autorská dvojice novinářů je zárukou pořádně autentického příběhu…
Na pozadí skutečné masového vraždění ve švédském Falunu, ke které došlo v roce 1994, se odehrává mnohem komornější vyšetřování sexuálně motivované vraždy. Stockholmský inspektor Wolf pátrá po útočníkovi, a taky se snaží dát dohromady svůj zpackaný život…
V severských detektivkách se buď celý příběh soustředí jen na vyšetřování, nebo nám dovolí trošku i nahlédnout do soukromí vyšetřovatelů. Ať tak nebo tak, málokdy to bývá veselé. Tady je soukromí hlavních postav tak komplikované, že jsem snad ani komplikovanější nečetla. Hlavní hrdina, inspektor Tomas Wolf, je stále otřesený z nasazení v Bosně, a potíže mu taky dělá jeho dysfunkční příbuzenstvo, plné neonacistů. Sám se od nich odtrhl včas. Druhá hlavní postava je krimi reportérka Vera Bergová, která se snaží prosadit v nové redakci. Zároveň po ní jde její bývalý, kterému dluží peníze – a taky z jeho vlivu odvedla malého syna…
Celé je to těžce retro, prostě špinavé devadesátky, které tomu dodávají úplně nový rozměr pochmurnosti. Novinářka Vera čelí sexismu, redakce se tísní v kamrlících a fotky se posílají kabelogramem… Všude se povalují umírající feťáci. Pokračující občanská válka na Balkáně zaplavuje Švédsko prchajícími imigranty, proti kterým si zas vybíjí frustraci náckové. Člověk už skoro zapomněl, jakými turbulentními časy si dnes tak tolerantní země prošla…
Žít tam není žádná selanka a naši hlavní hrdinové se pohybují v totální šedé zóně, přesto jim nic nevyčítáte – chápete, že jen dělají, co musí.
Vnímala jsem ten rozdíl v přístupu k příběhu tady a třeba u Thomase Engera s Jornem Lier Horstem, kteří také píší o poldovi a novinářce. Jejich detektivky ale jedou hlavně na efekt a drama, uvěřitelnost tam dost pokulhává. To tady nehrozí. Tenhle příběh je tak uvěřitelný, že téměř cítíte smrad zvětralého piva v hospodě, bezútěšnost vyloučených stockholmských čtvrtí… Tady je drama vůbec přežít další den, takže i když to mají hlavní postavy s morálkou nebo zákony dost nahnuté, vlastně je svým způsobem obdivujete…
Čtenář by tak ale málem zapomněl, že se tu vyšetřuje taky nějaká vražda. Protože nad Tomasem i Verou pořád visí nějaké problémy a hrozby, a jejich příběhy jsou stejně strhující jako samotné pátrání.
Ukrutně napínavá a chytře napsaná detektivka je zasazená do šíleného období fotbalového mistrovství a vlny veder. Většinu času sledujete, jak se obě hlavní postavy sice míjí, ale jak oba vyšetřují stejný případ, mimoděk se navzájem ovlivňují, ať už v dobrém, nebo ve zlém.
Léto, kdy se příběh odehrává, je ve Švédsku díky fotbalu a vraždám téměř legendární, a švédští čtenáři si určitě užili všechny ty připomínky, které jsou českým čtenářům nepřenositelné. Ale Vzpomínky na vraha jsou natolik dobrou detektivkou, že obstojí i mimo dosah nostalgie.
Originál: Till mine av en mordare, 2022
Překlad: Magdalena Jirková
Vydal: Práh, 2024
455 stran
