Zbrusu nová poklidná detektivka z pohodové anglické vesničky, kde se vraždí o sto šest…
Julia Birdová se po 30 letech úspěšně rozvedla, zakotvila v kraji Cotswolds v líbezném starém domečku a teď přemýšlí, co s volným časem. Ale když na její zahrádce při stavbě kurníku najdou staré lidské kosti, velmi rychle se seznámí s místní populací Berrywicku, protože klepy se tu šíří rychleji než blesk. Klidnou hladinu města rozvíří spekulace, čí ty kosti asi jsou, i když tu leží pár desítek let.
Ještě že to vše bylo tak dávno, Julia už má dramatu dost po práci sociální pracovnice v divokém Londýně. Až na to, že za pár dnů Julia najde další tělo, a to velmi čerstvé, u kterého už sotva může někdo předstírat, že šlo o náhodu nebo že to byl někdo cizí…
Julia se cítí s mrtvými spojená (byl to přeci jen její kurník), a tak se v té věci opatrně angažuje. Seznamuje se s místními, a nachází u nich motivy a podezření, aby je zas ze seznamu musela vyřadit. Takže je postupně podezřelá snad půlka místní populace…
Samozřejmě už jsem podobných detektivek četla mraky, a leccos už dokážu předvídat (třeba že si Julia pořídí domácí zvíře). Hrdinka prochází kulturním šokem Londýňanky na vesnici stejně jako třeba Agatha Raisinová od M.C. Beaton (Na rozdíl od ní je však milá.) Po rozvodu začíná na novém místě znovu, jako Imogen Bishopová od Frances Evesham.
Čím se tedy od ostatních liší? Předně má víc stránek (celých 40 kapitol!) a tak se autorka do všeho mohla pořádně obout. Vesnička plná petúnií je ještě rozkošnější než jiné. Juliino štěně se stává důležitou vedlejší postavou. Obyvatelé Berrywicku dělají na Julii nálety, jak chtějí drby začerstva, a je jich snad čím dál víc. I ten humor je tady výraznější, a co víc, je tu knihovna a pravidelný čtenářský klub (i když se v něm hlavně drbe a mlsá).
Celé je to tak rozkošné, že se často přistihnete, jak se mimoděk usmíváte, a to se mí stává snad jen u maloměstských detektivek Josefíny Divíškové od Marie Rejfové. Záhady Julie Birdové jsou naprostou esencí pohodové detektivky ze staré dobré Anglie, takové, jaké rádi čteme na uklidnění.
Ačkoli víte, že to celé je čirá fantazie, že tohle míso neexistuje, že autorky (píšící pod pseudonymem Katie Gayle) jsou z Jižní Afriky a patrně nikdy ani v Anglii nebyly… Stejně si přejete tam bydlet na důchod, pokoušet se o marmeládu, krotit nezvladatelné štěně a být součástí téhle komunity…
Originál: English Garden Murder, 2022
Překlad: Benjamin Kuras
Vydal: Leda, 2023
312 stran
