Útočiště (Jerome Loubry)

Ostrov jako útočiště dětí s poválečným traumatem. Proč by tam po čtyřiceti letech chtěl někdo dobrovolně zůstávat? Co se tam skrývá?

V roce 1949 byl na ostrůvku u Normandie zřízen letní tábor pro děti z poválečné oblasti. A v roce 1986 se vnučka jedné z ošetřovatelek vrací na ostrov, abys tam převzala pozůstalost. Sandrine je novinářka z Paříže, ale o své záhadné babičce vlastně nic neví, prý byla šílená. Představa, že by po ní něco zdědila, je absurdní. Přesto se tam vydává a zůstává tam týden, než se vrátí přívoz. Jsou tu s ní čtyři bývalí zaměstnanci tábora, údržbář a duchové minulosti, pamětníci tragédie, která je vrytá do zdí bunkru. Ty děti se totiž domů nikdy nevrátily…

A tak se tu v první části postupně prolíná rok 1949 a Suzannino pátrání po příčinách nočních můr ubytovaných dětí s rokem 1986, kdy na zarostlém a poloprázdném ostrově údajně straší. Anebo straší jen v hlavách osamělých obyvatel?

Co se doopravdy stalo a co je jen výmysl, to musí objevit inspektor Damien Bouchart. Ten má jen výpověď neznámé ženy, zbrocené cizí krví, kterou našli na pláži. A je z toho stejně zmatený jako čtenáři. Jakou hru to s námi autor hraje? Tak tísnivou atmosférou první části nás málem dohnal k přesvědčení, že čteme horor, něco ve stylu Kříďáka. Teď najednou naše jistota přestává platit, a pomaličku zjišťujeme, že nic není takové, jaké se zdálo. A co víc, tahle finta je tak dobrá, že ji na nás autor políčí ještě minimálně jednou.

Útočiště je opravdu zvláštní psychothriller, který se těžko dá předvídat (a popisovat). Neustále se bojíte, jakou hrůzu se ze stránek dočtete, aby vám Loubry podtrhl nohy a naservíroval dokonce ještě tu horší variantu.

Co tak strašného se člověku může stát, aby si našel útočiště v menším zlu? Příběh malinko připomíná Prokletý ostrov Dennise Lehaneho, ale je mnohem rafinovanější, propracovanější a temnější. Nenechte se odradit obálkou, text si vaši pozornost rozhodně zaslouží…

Originál: Les Refuges, 2019
Překlad: Tomáš Havel
Vydal: Metafora, 2020
339 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA