Ava se na léto stěhuje do starého domu na pobřeží. Místní ale věří, že na Vyhlídce straší. Rozlouskne kuchařka lokální záhadu?
Autorka kuchařek Ava sbalí svého mainského kocoura a vyrazí do Maine ubytovat se na léto do Brodieho vyhlídky. Sto padesát let starý dům na skále shlíží přímo na dravý oceán a tříštící se vlny by měly ukolébat člověka do limbu. Avu však probouzí (kromě armády myší ve zdi) i podivný přízrak prvního majitele domu, kapitána Brodieho. Při pátrání po minulosti starého sídla narazí na podivnosti, nemluvě o faktu, že předchozí nájemnice se sbalila a utekla tak narychlo, až je to nápadné. Copak se to tu děje? Umírají tady lidé?
Moje oblíbená autorka temných detektivek s Jane Rizzoliovou se tentokrát pustila do samostatného románu, který mi ze začátku připomínal lehce strašidelné romance Nory Roberts. Až jsem dostala strach, jestli se Tess malinko nezbláznila. Je tu všechno, co byste u oddechovky čekali. Nešťastná žena, roztomilý kocour a sto padesát let mrtvý přízrak námořníka. Pitoreskní městečko Tucker Cove, kde se všichni navzájem znají, jsou tu místní tupí poldové, pohodový doktor, energická realitní agentka… Je to takový odklon od toho, co Tess obvykle píše, že jsem se musela přesvědčovat na obálce, že opravdu čtu správnou autorku. Že se v nakladatelství nesekli a někde naopak nevyšlo pod jménem Nory Roberts něco temného, kde rozhodně žádná osamělá žena netouží po dominantním veliteli…
Druhá polovina knihy… nemůžu říct, že by se v ní autorka vrátila zpět do reality, naopak je ještě paranormálnější než předtím, ale už konečně věci začínají dávat smysl. A tak vám dojde, že řeči o hledání záhadného vraha v anotaci byly jen vábnička, abyste se nelekli skutečného (nadpřirozeného) obsahu knihy…
Zahraniční recenzenti mluví o knize jako o „gotickém thrilleru v nejlepším duchu Daphne du Maurier“, což jsou obvyklé propagační jásoty. Je pravda, že tu najdeme rozeklané pobřeží, nadpřirozeno a strašidelno, a tajemný dům, který asi měl evokovat Manderley. Mě to ale nejvíc evokovalo Barbaru Erskinovou, expertku přes prolínání tajemna.
Temný stín noci je velmi čtivý ženský román, ale rozhodně žádná detektivka. Důraz je tu na onu gotickou atmosféru, asi proto je kriminální zápletka tak očividná. Musíte holt ke knize přistupovat s „otevřenou myslí“, tedy očekávat cokoli a být připraveni na všelicos. Teprve pak si ji můžete užít bez údivu a zmatku.
Až později jsem si zjistila, že Tess Temný stín napsala jako oddych od temnoty svých detektivek, a že je vlastně dost osobní, inspirovaný částmi z jejího života. Tess sama žije v Maine v malém městečku, kde je vysoká hustota strašidelných domů. Její otec byl kuchař, takže milovala různé vůně, linoucí se domem, stejně jako to má i hlavní hrdinka Ava. A v Tessině rodině se věří na duchy, protože maminka v rodné Číně sama několik viděla. Pak už mi tahle knížka dávala větší smysl. Možná kdybych tohle věděla předtím, nebyla bych tak rozčarovaná.
Originál: The Shape of night, 2019
Překlad: Lucie Johnová
Vydal: Kalibr, 2010
254 stran
