Píše se rok 1882 a skotský hrad prý sužuje nějaká kletba, umírají tam lidé. Je třeba to diskrétně prošetřit…
Koloniální kapitán Deveron-Gordon je požádán, aby vyšetřil na hradě Kilcarron podivná úmrtí služebnictva. Pod záminkou sepsání kroniky rodu Carronů má šmejdit a pátrat, jestli je na těch pomluvách něco pravdy. Hrabě a jeho okolí si však svá tajemství chrání, a tak vyšetřování nebude lehké…
Autor se zajímá o Skotsko nejen laicky, ale i akademicky. Je informacemi tak plný, že to prostě muselo ven, a tak kromě naučné knihy o skotských legendách napsal i detektivku, kde své vědomosti o téhle drsné zemi zakomponoval do kabátu beletrie.
Starosvětsky a s patřičným patosem nám tu líčí vyprávění, které může svou strašidelnou atmosférou připomenout dartmoorská blata. A souvislost s Conanem Doylem se nám potvrdí hned z kraje, když kapitán potká edinburského lékaře doktora Bella, což, jak znalci vědí, byl přítel Doyla a inspirace k Sherlocku Holmesovi.
Samotná detektivní zápletka ale už Doylovi neodpovídá, je až bolestně naivní a prohlédne ji nejspíš každý, kdo někdy přečetl nějakou detektivku, nemusí to nutně být zrovna Pes baskervillský. Je proto asi lepší brát knížku spíš jako dobrodružný příběh než jako detektivku, protože spíš než k Doylovi snese přirovnání k Walteru Scottovi nebo gotickým románům Ann Radcliffové – máme tu tajemno, chrabrého hrdinu, krásku v ohrožení, proradné lumpy… Prostě lehce naivní dobrodružný román, jaké se psaly před 200 lety a dnes už jsou čtenářská očekávání jinde.
Vydal: Grada, 2018
251 stran
