Složka 64 (Jussi Adler-Olsen)

V současnosti boduje v kinech filmové zpracování čtvrtého románu ze série o dánském policejním oddělení Q. Pojďme se blíže podívat na jeho knižní předlohu.

Jussi Adler-OlsenS Nete Hermansenovou se osud nikdy moc nemazlil. Jako nespoutaná dívka skončila po několika milostných eskapádách a nespravedlivých ústrcích ze strany kamarádů i pěstounů v nechvalně proslulém ženském domově na ostrově Sprogø. Tam byly na přelomu padesátých a šedesátých let posílány mentálně nezpůsobilé nebo promiskuitní ženy či dívky. Dánský stát tak chtěl zabránit, aby tyto rodily děti, o které se nedokážou postarat. Bohužel zde však skončila i řada „normálních“ žen, které pak byly pak vydány napospas sadistickým ošetřovatelkám a doktorům. Jedinou cestou z ostrova byla pouze sterilizace…

Téměř padesátiletá Nete konečně zažívá kousek štěstí po boku milovaného manžela. Když ho však doprovází na jedné společenské akci, objeví se tu doktor Curt Wad, který nejenže zničil Nete život tím, že ji připravil o možnost být matkou, ale navíc ji přede všemi očerní a vylíčí ji jako promiskuitní ženu. Manžel ji chce po skandálu opustit a zoufalá Nete se pokusí o sebevraždu. Na cestě domů strhne jejich auto ze silnice. Manžel zemře, Nete přežije. Začíná plánovat pomstu. Na svém seznamu má šest lidí, kteří ji v životě nejvíce ublížili. Zlatým hřebem má být Curt Wad…

Detektiv Carl Mørck pracuje se svými asistenty Asadem a Rose v kodaňském policejním oddělení Q, které má na starosti odložené a nevyřešené případy. Začnou se zabývat záhadným zmizením několika lidí, kteří se v září 1987 ztratili během jednoho týdne. Carl se snaží mezi nimi najít spojitost. Ukazuje se, že by každý z nich mohl mít něco společného s již dávno neexistujícím zařízením na ostrově Sprogø…

Dánský spisovatel Jussi Adler-Olsen se ve svých románech nikdy netajil kritikou společnosti. Ve Složce 64 vychází z nechvalně proslulé kapitoly dánských dějin. Na Sprogø skutečně existoval ženský domov, kam byly na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století posílány „k převýchově“ jak mentálně postižené, tak „neřestné“ ženy, v rámci programu, který nebyl nepodobný nacistické ideologii.

Autor jde ovšem mnohem dál a ukazuje, že se ani v dnešní společnosti tak moc nezměnilo. Bývalí „Mengeleové“ se etablovali do vyšší společnosti, sbírají jednu cenu za druhou, a dokonce kandidují do parlamentu. Přitom neustále vedou svůj „Tajný boj“, což není nic jiného než rozhodování o tom, čí dítě má právo na život (samozřejmě „bezchybné rasy“, budoucí dánský spořádaný občan) a čí nikoliv („neužitečné děti přistěhovalců, kteří by zaplavily Dánsko jako krysy“).

Složka 64 však není prvoplánově sociálně-kritický román, je také temným thrillerem s několika vrstvami vyprávění. V retrospektivě se vracíme do roku 1987 a sledujeme Netinu pomstu, jejíž realizace je popsána tak sugestivně, že máme chuť jí v té chvíli fandit. Občas si také odskočíme i do konce padesátých let. V současné linii vyprávění zase sledujeme postupné odhalování souvislostí ohledně zmizení několika osob. Na rozdíl od detektivů už ale víme, kdo za tím stál.

Autor nezapomíná ani na osobní život svého hlavního hrdiny Carla Mørcka. Do příběhu dosazuje jeho starosti s doznívajícím starším případem, kdy byl Carl sám postřelen. Mørckovi dopřeje i něco málo intimního sblížení, které ovšem také není bez komplikací. Svůj prostor dostane stále trochu záhadný Asad, jehož se tentokrát případ z pochopitelných důvodů dotýká více než jeho kolegů. Dozvíme se i něco málo o zvláštní osobnosti Rose. Možná bych se obešel bez té zápletky kolem starého případu, který zřejmě navazuje na předcházející titul série, který nemusel každý číst.

Zhruba posledních sto stran napětí eskaluje a děj se zrychluje. V této části román trochu připomíná třetí díl slavného Larssonova Milénia Dívka, která kopla do vosího hnízda. I tady se totiž protivníci i přes svůj vysoký věk neschovávají a dokáží pořádně vystrčit růžky. Zvlášť když k tomu mají mladé poskoky schopné všeho, a ještě je jistí spojenci na různých společenských postech.

Nedávno byla do kin uvedena filmová adaptace tohoto románu. Podle kritiků a dosavadního hodnocení jde zatím o nejúspěšnější filmovou verzi (byly zfilmovány i všechny tři předcházející tituly série). Pokud jste film už viděli nebo si říkáte, že po přečtení knihy ho nemá cenu vidět, protože budete znát rozuzlení, tak vězte, že film je zcela odlišný. Zůstal v něm zachován pouze základní motiv pomsty, hlavní postavy a zápletka kolem ostrova Sprogø. Nicméně konec je úplně jiný. Filmaři navíc v podstatě obrátili dějový postup. Zatímco v románu sledujeme přípravu pomsty Nete a co ji k ní vedlo, film naopak začíná „výsledkem“ oné pomsty. Někdo by mohl odlišnost filmové podoby kritizovat, nicméně díky ní může každý bez obav vidět film i číst knihu. Pravda je, že to filmové rozuzlení je předvídatelné skoro hned od začátku, nicméně to knižní je rozhodně nečekané a leckomu jistě vyrazí dech.

Složka 64 je obsáhlý román o pomstě a o zločinu na nevinných ženách, který se v jiné formě transformoval do dnešní doby. Nestalo se mi, že bych se během čtení nudil. Téma pomsty i ponurá linie ohledně Netiny minulosti jsou natolik silné, aby udržely čtenáře v pozornosti. Ve dvou hlavních rovinách vyprávění zažijeme znechucení tím, co bylo možné a ke konci knihy si užijeme i napětí. Autor beze zbytku zužitkoval zajímavý námět, dokázal cit pro stavbu příběhu a na konci srazil čtenáře na kolena překvapujícím a vlastně (hned ve dvou rovinách) dosti hořkým závěrem. Ale tohle rozhodně není optimistická kniha a happy-end by stejně nebyl na místě…

 

Originální titul: Journal 64 (2009)
Vydáno: JP/Politikens Forlaghus, Kodaň (2010)
Vydání v České republice: Host – vydavatelství, s.r.o. (2013)
Přeložila: Magdalena Jírková (2013)
541 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.