Doktor Soudek na archeologické konferenci vede zajímavou řeč. Sám byl svědkem nálezu kosterního pozůstatku. Tvrdí, že jde o tělo Pavla Kořínka, který v roce 1949 ukradl Zlatého chlapa, soubor předmětů z doby stěhování národů. Mělo se za to, že s tímto archeologickým nálezem zmizel Kořínek „za kopečky“ a prodal ho.
Zlatý chlap se totiž opravdu objevil v jedné soukromé francouzské sbírce. A doktor Soudek teď z legrace tvrdí, že dva přítomní muži Kořínka před lety zabili. Druhý den je jeden z archeologů nalezen pobodán halapartnou a novinář, který tu jen zaskakuje za kolegu, mrtvý, protože zřejmě skočil z okna. O případu se dozvídá kapitán Exner a setkává se se starými známými z Pokladu byzantského kupce, v čele s doktorem Soudkem a antropoložkou Evou Hodačovou.
Čtvrtý román s kapitánem Exnerem se odehrává někdy na konci šedesátých let, v době, kdy jste na cestu do Francie potřebovali vízum, což může v době otevřených hranic působit celkem úsměvně. Tahle kniha je vůbec úsměvná – se spoustou vtipných hlášek a i situací či Exnerem, který jako kapitán československé Bezpečnosti ve Francii celkem přátelsky hovoří s dvěma Čechy, kteří utekli z komunistické vlasti. S hodně osobami se Exner a jeho důstojníci Beránek a Vlček setkají, než vypátrají vraha.
Právě všechny ty vtipné poznámky a podobně jsem si v knize užil ze všeho nejvíc, řešení případu bych skoro označil jen jako takovou třešinku na dortu.
Páté vydání – Moba, Brno 2008
Edice Původní česká detektivka
