Libby zdědila dům, luxusní sídlo v Chelsea. A tím pro ni celý příběh začíná. ale pro čtenáře doopravdy začal někdy před pětadvaceti lety, kdy se v domě našla tři mrtvá těla, a my se spolu s Libby postupně dozvídáme, co se tam tenkrát vlastně stalo…
Libby ví, že je adoptovaná, ale o svých biologických rodičích nemá ani tušení. A teď po nich najednou dědí obrovský prázdný dům. A záhadu, která se v něm stala. Našly se tři mrtvoly a miminko, ona. Ale kdo se o dítě staral uprostřed toho masakru, to se neví. Libby ale nebude mít klid, dokud nezjistí pravdu o své rodině, a tak se pustí do pátrání…
Anotace knihy byla na děj dost skoupá, a tak netušíte, co máte čekat. Což je vlastně výhoda – obrovská zvědavost a velké neznámo jsou tu lákadlem. Už od začátku víte, že v domě zemře spousta lidí, a to vědomí nevyhnutelného přiživuje vaše znepokojení. Temný, ponurý dům, příběhy zdánlivě nesouvisejících lidí… Autorka s minimem informací ždíme z knihy perfektní tísnivou atmosféru. Pracuje tu především s čtenářovou fantazií, dává jí střípky faktů a zbytek už si čtenář sám domýšlí. Nakonec se ukáže, že čtenářova fantazie vykreslila snad dokonce i horší scénáře, než jaké si připravila autorka…
Lisa si pro své čtenáře nachystala dočista jiný příběh, než jaký si vymalovali ve svých předpokladech. V závěru zjišťujete, že jste četli docela odlišnou verzi knihy a že zlo může mít mnoho podob…
Příběh dost znepokojivě líčí, kam až můžou vést „dobré úmysly“, a jak se dá pomaličku a nenápadně vzít člověku svoboda, aniž by si to sám uvědomoval.
Rodina z podkroví je velmi zvláštní psychothriller, který v první půlce buduje temné a strašlivé očekávání, aby ho pak v druhé obrátil úplně jinam a čtenáře tak dokonale zmátl. Musí pak nad příběhem dost přemýšlet, kdo tu vlastně byl tím největším padouchem…
Originál: The Family upstairs, 2019
Překlad: Milan Lžička
Vydal: Grada pod značkou Cosmopolis, 2021
349 stran
