Případ na Zlaté horečce (Jan Frána)

Kořist z loupeže v klenotnictví ukrytá poblíž trampské osady. Parta trampů oživujících zlatou horečku a dvojice lupičů odhodlaná získat po letech lup stůj co stůj.

Dá se říci, že detektivka jako literární žánr má několik neoficiální sub žánrů, většinou podle toho, v jakém prostředí se odehrávají. Celkem pochopitelně to závisí na zálibách nebo spíše na profesních zkušenostech autora. Máme tu například tzv. policejně-procedurální detektivky, které píší většinou bývalí či současní kriminalisté; mnozí z vás jistě znají detektivky z dostihového prostředí, kterými proslul bývalý žokej a později sportovní novinář Dick Francis.

Méně obvyklým prostředím pro detektivku je vodáctví a tramping. Naštěstí se v posledních letech snaží tuhle díru „zalaminovat“ spisovatel Jan Frána. I když letos sedmapadesátiletý autor původně vystudoval gymnázium a elektrotechnickou fakultu a dnes pracuje jako manažer, jeho pestrá a velmi bohatá činnost se točila a točí především kolem sjíždění řek a trampingu. Napsal řadu literárních povídek s touto tematikou, úspěšně s nimi bodoval v žánrově zaměřených soutěžích a sám se později také stal jejich organizátorem. Kromě toho vydává menší povídkové sbírky svých kamarádů. Jemu samotnému vyšlo k letošnímu roku už pět vodácko-trampských detektivních titulů. Za dva z nich, Případ pohřešovaného háčka a Pavoučí případ obdržel pokaždé druhé místo v Ceně Jiřího Marka o nejlepší detektivku roku.

Případ na Zlaté horečce vyšel již v loňském roce a jde o čtvrtý titul, ve kterém se parta trampů z osady T. O. Daisy připlete ke zločinu a samozřejmě ho pomůže vyřešit (nebo ho vlastně vyřeší sama). Pro úplnost ještě dodám, že letos vyšel další příběh, Případ zmizelých kormidelníků. Na začátku Případu na Zlaté horečce jsme svědky přepadení klenotnictví trojicí maskovaných lupičů. Díky tomu, že jeden z násilníků nechá na místě stopu DNA, policie brzdy známou firmu najde a zakrátko pochytá i jeho dva kumpány. Mozek celé akce, zvaný Ajnštajn, ale ještě předtím stihl ukrýt lup na bezpečné místo v přírodě a každému z kompliců předal část mapy, kde je zakreslen úkryt. Během pobytu ve vězení je však zabit ve rvačce. Ostatní dva lupiči si po odpykání trestu pochopitelně chtějí lup vyzvednout, ale bez Ajnštajnovi mapy to bude těžké. Navíc se v údolí jako naschvál utábořila početná parta trampů i s rodinami na tradiční akci rýžování zlata. Zatímco jeden z lupičů se snaží vetřít mezi trampy jako nováček, ten druhý, mnohem agresivnější (a jednodušší) se chce zbylé mapy, a tedy i lupu, zmocnit za každou cenu…

Už poněkolikáté jsou hlavními hrdiny románu kapitán Jan Sladký (s trampskou přezdívkou nepřekvapivě Kozina) a jeho kamarád a něco jako policejní konzultant Hároš. Příběh je částečně vyprávěn ve třetí osobě, kde sledujeme především lupiče nebo Kozinu s Hárošem, a v první osobě, z pohledu trampa, kterému říkají Rook. O něm toho moc nevíme, ale on je spíše pozorovatelem a vyprávěčem příběhu. Můžeme v něm však vystopovat obraz samotného autora. Ten má přezdívku Hafran (odvozenou zřejmě ze jména – Honza Frána), odtud není daleko k havranovi a anglickému překladu rook (havran polní).

Zatímco výše zmíněný Pavoučí případ mě před dvěma lety naprosto pohltil, teď jsem měl dlouhou dobu problém se do příběhu začíst. Motiv hledání uschovaného lupu mě moc nebavil. Knížka bude určitě zajímavá pro trampy a jejich příznivce, nicméně jako detektivka je z větší části bohužel slabá. K první vraždě, a tudíž i nějakému zrychlení tempa, dojde až zhruba po dvou třetinách knihy. To je ale v kombinaci s průměrným dějem poměrně dlouho. Na druhou stranu, celá stěžejní akce kolem Zlaté horečky, celá ta organizace, přípravy i propracovanost je celkem fascinující (alespoň pro mě, kdo nikdy nic podobného nezažil), na druhou stranu jsem si pořád musel uvědomovat, že čtu a hodnotím detektivku. Po první dvě třetiny je tak „Zlatá horečka“ spíše jen trampským příběhem s detektivní zápletkou, pak jako by si autor vzpomněl, že chce psát detektivku a začne do příběhu sázet mrtvoly.

Zdali se bude kniha líbit i vám, to opravdu záleží na tom, jak to s trampingem a čundry v přírodě máte. Pokud vás tohle moc neoslovuje a čekáte spíše napínavý příběh z přírody, budete nespíš zklamaní. Pokud je to naopak váš šálek čaje (s rumem), nejspíš se necháte vtáhnout do příjemně sugestivní atmosféry táboráků, putování a hraní si na zlatokopy (dojde opět i na prozkoumávání starých chodeb) a detektivní zápletka bude příjemným zpestřením a množná i alespoň nějakým pojidlem děje.

Text: Jan Frána (2021)
Vydáno: Jiří Nosek – KLIKA (2020)
280 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA