Případ astrologických vražd (Sódži Šimada)

Astrologické vraždy jsou kapku náročnější čtení. Geniální amatérský detektiv-astrolog tu se svým společníkem/studentem řeší dávný případ, který i po 40 letech nikdy nebyl vyřešen. Možná protože řešení nemá. Nebo to tak aspoň vypadá.

V roce 1936 si umělec, kterému evidentně přeskočilo, naplánoval sérii vražd. Tu ale nestihl provést, protože byl sám zabit uvnitř svého důkladně zabedněného ateliéru. Nicméně série vražd i tak proběhla přesně podle jeho zápisků – které byly ale zamčené v šuplíku v onom ateliéru. Jak je to možné?

Už takhle to zní pořádně zapeklitě, následně se ještě dozvíte spoustu teorií, které se za těch 40 let vyrojily – (a které vám vyrazí z ruky obvyklá populární řešení a vlastní geniální nápady). Dalším oříškem jsou japonské reálie – hlavně pro toho, komu je tahle země cizí. Chvilku trvá, než si osvojíte smysl pro rozpoznávání jednotlivých postav (kterých je taky hrozně moc). Mrtvý byl Heikiči, astrolog je Mitarai, malíř měl kupu vlastních i nevlastních dcer a neteří, bývalou a současnou ženu plus milenku… Sotva si člověk začal zvykat na finská a baskická jména, zasype ho příval exoticky znějících Tanako, Jasue, Jošio… (a všichni mají pochopitelně alibi…).

Sódži Šimada se nechal inspirovat klasiky žánru, má tu krásnou záhadu zamčeného pokoje a geniálního detektiva a jeho nahrávače, ale všechno to zahání do extrémů. Bohatě by vám možná stačila jedna vražda, on tady ale rozehrává hned tři různé zločiny, všechny zdající se být nevysvětlitelné. Všechny jsou extrémně komplikované a dostáváte k nim i podrobné nákresy a půdorysy, aby vám nic neuniklo. Jste zahlceni informacemi a musíte být ve střehu – protože jak bylo řečeno hned v úvodu knihy, dostanete všechny indicie k vyřešení. Jen si jich všimnout a složit je dohromady…

Přiznám se, že jsem pod množstvím informací a vyvrácených teorií poklesala na duchu, obsáhnout všechno vědění potřebné k vyřešení mi přišlo prakticky nemožné. Ale ty autorovy provokace, připomínající klasický seriál Hříchy pro pátera Knoxe: „A nyní už máte všechny indicie, potřebné k vyřešení tohoto případu…“ čtenáře nutí se snažit, namáhat si své mozkové závity, proklínat Šimadu i Mitaraie, že jsou takhle lstiví. Nebudu tvrdit, že řešení bylo prosté, protože tak docela nebylo, ale trik jsme měli opravdu celou dobu pod nosem. Geniální finta.

Ačkoli základy příběh hodně evokuje Sherlocka Holmese (a Mitarai sám ho vtipně zesměšnil, i když je tu jeho zástupcem) celek je absolutně japonský. Tedy dost cizokrajný, náročný, plný neznámých reálií a odkazů, vychází z úplně jiné literární tradice.

Kniha je dle mého ideální pro náročné a trpělivé čtenáře – nebo takové ty jedince, co arogantně prohlašují, že vraha obvykle znají už od třetí kapitoly – na tomhle by si i oni vylámali zuby…

Originál: Senseidžucu sacudžin džiken, 1981
Překlad: Anna a Igor Cimovi
Vydal: Paseka, 2021
371 stran

Share Button

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA