Prodávali profesionálně zhotovené padělky, a tak nepohodlné svědky likviduje profesionál. Daniel Silva v dalším románu s Gabrielem Allonem opouští politické téma.
Je to už dvaadvacet let, co bývalý americký dopisovatel CNN na Středním východě a posléze spisovatel Daniel Silva přivedl na svět izraelského špióna Gabriela Allona. Po prvotině Umění zabíjet nechtěl v jeho příběhu pokračovat, ale nakonec se nechal přemluvit a každý rok vydal nový titul. Gabriel se nakonec stal legendou izraelské tajné služby (v knihách zmiňované pod přezdívkou Ústav). Snadno si tedy spočítáte, že letos vychází už dvaadvacátý titul.
Ač Silva skromně dodává, že jeho příběhy mají čtenáře především pobavit, dost často se v nich zaměřuje na aktuální politickou situaci, kterou šikovně kombinuje s fiktivním příběhem a postavami. Jelikož je Allon nejen legendární špion, ale také velmi šikovný restaurátor a malíř, odskočí si jeho duchovní otec občas tematicky i do světa umění. Leckdy ho pak ještě zkombinuje se zločineckým podsvětím nebo dokonce politikou. Tak tomu bylo například v osm let starém románu Ukradený Caravaggio.
V zatím posledním vydaném příběhu s názvem Violoncellistka si Silva bere na paškál ruského prezidenta (byť jde o fiktivní postavu), takže nejeden čtenář by mohl v souvislosti se současným děním v Evropě očekávat, že se k tomuto tématu vrátí. Silva však celkem překvapivě nejenže toto téma do dalšího románu nezpracoval, ale dokonce se v něm zcela odklonil od politiky a přináší čtenářům namísto toho thriller čistě ze světa umění. Může to mít ovšem také souvislost s Gabrielovým odchodem do důchodu – přeci jen už těžko může dělat „vedlejšáky“ například zorganizováním infiltrace do teroristické organizace, o ztrátě pravomocí a výsad, jaké pobíral jako šéf Ústavu, nemluvě.
Gabriel se se svou ženou Chiarou a dvěma dětmi stěhuje do Benátek, manželčina rodného města. Zde se jako ředitel oddělení obrazů v Chiařině prominentní restaurátorské společnosti věnuje milované činnosti. Přesto tento muž, zvyklý cestovat po celém světě a být neustále v akci, cítí, že mu něco chybí. Když se na něj obrátí jeho dávný přítel, majitel londýnské galerie Julian Isherwood, aby mu pomohl vyřešit jistý problém ohledně prodeje vzácného obrazu, ochotně souhlasí a vydává se do Londýna. Tady se setkává s další známou, Sarah Bancroftovou, kdysi agentkou CIA a nyní historičkou umění. Jualian a Sarah prodali jistému bohatému zájemci obraz Portrét neznámé ženy připisovaný malíři Anthony van Dyckovi, jenže se zdá, že jde podle všeho o falzifikát. Gabriel postupně odhaluje důmyslnou síť obchodníků s padělanými obrazy starých mistrů, které podle všeho má na svědomí ďábelsky talentovaný padělatel. Aby Gabriel odhalil a rozbil celou síť, musí vymyslet důmyslný plán, jehož součástí bude, že se sám stane padělatelem.
Proti sobě má sofistikovanou obchodní společnost s velkým obratem, která zaplavuje světový trh s uměním vysoce kvalitními padělky. Člověk, který tuto společnost provozuje, vydělává zjevně dost peněz na to, aby si mohl dovolit najmout profesionály, kteří odstraní každého, kdo jeho podnikání ohrožuje. Tito profesionálové v tichosti likvidují nepohodlné svědky, například formou zdánlivé autonehody nebo nastražené bomby. Gabriel tak sice už k Chiařině úlevě nebojuje s teroristy, ale noví protivníci nejsou o nic méně nebezpečnější. Gabriel si už dříve zavázal několik lidí na důležitých místech právě tím, že jim pomohl rozlousknout případ ukradené starožitnosti nebo obrazu, takže i nyní může využívat staré kontakty. Díky tomu se znovu setkáme s řadou postav z dřívějších románů, kromě zmíněného Juliana a Sarah například s bývalým nájemným zabijákem Christopher Kellerem, vůdcem korsické zločinecké skupiny donem Orsatim, nebo houslistkou Annou Rolfeovou.
Jak už bylo zmíněno výše, Gabriel je špion a šikovný restaurátor. Nyní ho poznáváme jako geniálního znalce, který dokáže odhalit ty nejlepší padělky i bez pomocí moderních technologií. A je-li to zapotřebí, dokáže se sám stát ještě šikovnějším padělatelem. K tomu ještě přidejte (na jeho věk) nenasytného milence své ženy a máte téměř supermana. I když abych byl upřímný, pasáže, kde a jak se Gabriel s Chiarou milovali, mě přišly poněkud zbytečné, možná až úsměvné – nečteme přeci román z „Červeného knihovny“… Na druhou stranu tuhle malou „pihu na kráse“ bohatě vyvažuje napínavý, a především zajímavý děj. A to tak poutavý a fundovaně podaný, že po skončení četby možná budete mít chuť zamířit do nejbližšího muzea na nějakou výstavu. Velkou zásluhu na tom všem má také překladatelka Nina Šalamounová a její bohaté poznámky pod čarou.
V právě vycházejícím románu tedy Gabriel nehoní teroristy po celém světě, ale aby rozbil šikovně spletenou síť obchodu se špičkovými padělky, potřebuje pomoc od starých přátel, včetně využití jejich i svých kontaktů z dob nedávného působení v tajné službě. Příběh vrcholí napínavým a akčním závěrem hodným ryzího špionážního thrilleru. Silva v doslovu říká „umělecký svět je sužován řadou mnohamilionových skandálů s padělky“. Je tedy možné, že do budoucna zcela přesedlá na romány zaměřené na zločiny v uměleckých kruzích. Ono to ale vůbec nevadí, jak dokazuje tato kniha.
Originální titul: Portrait of an Unknown Woman (2022)
Vydáno: HarperCollins Publishers, LLC, NewYork (2022)
Vydání v České republice: HarperCollins Polska sp. z o.o., Warszawa (2023)
Přeložila: Nina Šalamounová (2022)
480 stran
