Tradiční historie o malém českém soukromém detektivovi? Ani zdaleka…
Viktor Náplava dostane obligátní zakázku. Má sledovat krásnou dceru významného architekta Vrány. Údajně kvůli pochybným kontaktům, které se na ni nalepily. Náplavovo vyšetřování ale neprobíhá úplně standardním způsobem, na jaký jsme zvyklí. Vše se točí kolem podivné nástěnné mazanice alias pastiše na známý obraz Boogie-woogie. A určitě tu bude mít s příběhem nějakou souvislost prokládaný deník legionáře, jinak by tu nebyl. Ale jakou, to vám bude chvilku vrtat hlavou…
Viktor Náplava je dost pochybný soukromý detektiv. Obvykle rád předstírá blbečka, a podle prvních stránek můžete dojít k názoru, že ani moc hrát nemusí. Kdo už nějakou tu detektivku se soukromým očkem četl, ten tuší, jaký je obvyklý modus operandi takových individuí. Ale Náplava je svůj, tedy těžce originální. Budete se bavit jeho nápadům z lenosti, trapným pokusům o vtipy nebo špičkování s kriminálním radou. Humor vás ale vždycky přejde, když se dostanete k předělům z legionářských vzpomínek. Tam na srandu není místo, právě naopak.
Jak ale příběh pokračuje, dochází vám, že tohle není prvoplánová taškařice, ale lehkou rukou vyprávěná plnohodnotná detektivka na způsob brněnské drsné školy. Najednou tu je všechno, co byste čekali: tajemství, po kterém jdou neznámí nepřátelé, strach o vlastní život, paranoia. Co se původně zdálo jen jako parodie, se nakonec ukáže v mnohem lepším světle.
Kniha vyšla mimo jakékoli zavedené nakladatelství a vlastně něčím jako sbírkou, předprodejem si vydělala na své vydání. U takových knih nikdy nevíte. Ale Podzimní boogie-woogie je příjemné překvapení s dobrou historickou linkou a vyústěním, kde se uspokojivě vysvětlí i to, o čem jste ani netušili, že potřebuje vysvětlit. Netypické brněnské prostředí, humor, smolařský detektiv, napětí i legionáři, to vše dává dohromady zajímavý výsledek, který stojí za přečtení.
Vydal: Pointa, 2020
176 stran
