Květy nad peklem (Ilaria Tuti)

Komu se líbila zarputilost Pyrenejí v sérii Bernarda Miniera, ten si může užít poetiku Dolomit z italské strany hor…

Květy nad peklem už svým elegantním názvem naznačují, že mají ambice být víc než jen klasickou detektivkou. Což se vám potvrdí už po pár kapitolách. Z jejich stránek sálá uhrančivá atmosféra – zla ve starém sirotčinci, majestátnosti hor… Autorka splétá slova do krásných obrazů (a do toho přihazuje i nějaké to vyšetřování).

V nedávné italské detektivce Stesk po krvi byli hlavními postavami starý novinář a potrhlá elévka. A tady je to vlastně podobné – mladý a nezkušený inspektor Marini je převelen ke komisařce Terese Battagliové. Leta praxe a zkušeností versus elán a ideály. Ale to je asi tak vše, co ty dvě knihy mají společného…

Příběh sleduje vyšetřování brutální vraždy v horském městečku Travení, a rituální prvky kriminalisty opravdu znepokojily. Stejně znepokojivé jsou i prostřihy do desítky let staré minulosti, do podivné staré Školy. A lyžařské středisko a průběh pátrání je sledován ještě z jiného úhlu, pohledem čtveřice dětí, která vnímá svět jako jedno velké dobrodružství, ale také si všímá vzrůstající temnoty v lese. Ale kdo by věřil dětem a jejich fantazii…

Květy nad peklem nejsou čtení pro netrpělivé. Ale těm, kdo mají čas vychutnat si popis zledovatělé říčky v propasti, těm také polehoučku odhaluje tajemství, kterých je v knize požehnaně.

Komisařka Teresa náturou připomíná Veru Stanhopeovou, zapšklou bábu z knih a seriálu Ann Cleevesové. Stejně jako ona má vynikající úsudek a ze záhadných důvodů i slepou oddanost svých podřízených. Ale Teresa má taky tajemství – vědomí, že ji její stárnoucí tělo zrazuje, že tenhle případ může být její labutí písní…

Není divu, že v Itálii vyhrává ceny. Autorce se podařilo vykreslit nejen nespoutanou přírodu Dolomit, sabotující izolovanost městečka a hlubokou osamělost protivné komisařky, ale povedlo se jí vzbudit v čtenáři soucit s vrahem. Už nějakou dobu mi jednání pachatele hodně připomínalo nejsilnější díl ze série Prestona/Childa Zátiší s vránami, kde byl také vrah zároveň i obětí. Ale v Květech je především nádherná melancholie a smutek, který na čtenáře padne s poslední stránkou. Občas je vám líto, že kniha skončila – tady ale možná budete litovat, že pachatele dopadli. A to se moc často nestává…

 

Originál: Fiori sopra l´inferno, 2018
Překlad: Helena Lergetporer
Vydal: Argo, 2019
351 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu