Dcera Sherlocka Holmese (Leonard Goldberg)

Nový holmesovský pastiš se ze všech sil snaží zachovat ducha Doylových příběhů, něco mu ale chybí…

Píše se rok 1910, Holmes je po smrti a doktor Watson je křepký stařík. Ale má svou pověst a taky syna, talentovaného patologa. Stále se k nim na Baker street někdo hlásí a prosí je o pomoc, a oba Watsonové slíbí podívat se na jeden případ. Jde o pochybnou sebevraždu jednoho důstojného pána. Svědkyní pádu z okna je i paní Joanna Blalocková, bystrá a krásná dáma, která nenápadně převezme vyšetřování. Čtenářům i Watsonovi st. je ihned jasné, že to ona je ta Dcera Sherlocka z názvu, nebo spíš inkarnace.

Leonard Goldberg vzal všechny důležité postavy z knih Conana Doyla a posunul je o generaci dál, ale se stejnými vlastnostmi (i profesí. Jak nápadité.) Je tu tedy nejen doktor Watson mladší, ale i slečna Hudsonová – hospodyně, mladý a stále tupý inspektor Lestrade, dokonce i padouch je potomkem jiného padoucha z dřívějška.

Goldberg je hrdý fanoušek Sherlocka Holmese a jeho příběhů. Úspěšná kariéra autora lékařských thrillerů ho povzbudila, aby se vrhl i na holmesovský pastiš. A opravdu se snažil zachovat ducha a styl klasiky – vypravěčem je Watson mladší, oba doktoři upřímně žasnou nad dedukčními schopnostmi Joanny, která vždy na vše přijde. Ale… svého podezřelého mají celou dobu, jen běhají od jednoho svědka k dalšímu místu činu ve snaze najít nezvratný důkaz proti pachateli. Takže jediná opravdu důležitá otázka téhle knihy zní – ví Joanna, čí je dcera?

Napodobenin Conana Doyla je na českých pultech několik, a tak víme, že se dají napsat čtivě a napínavě. Dům hedvábí nebo Popel a stín jsou toho důkazem. Goldbergův román za nimi s odstupem pokulhává. Postavy šustí papírem a vedou pitomoučké rozhovory, svědkové detektivům hned všechno vyklopí stylem: „tak já vám raději vše vypovím do detailů.“ Celé vyšetřování je báječně naivní a přímočaré, připomíná spíš nějakou danbrownovskou cestu za pokladem. V čem je ale Goldberg silný, to jsou medicínské záležitosti. Což od bývalého lékaře a autora lékařských románů zas tolik nepřekvapí. Když vyšetřovatelé ohledávají mrtvoly, jako by vše zapadlo na své místo. To je téma, kterým si je autor jistý, a čtenář nepochybuje o faktické správnosti vývodů, jaké doktoři – a vystudovaná zdravotní sestra Joanna Blalocková – nad mrtvolami pronášejí.

Jinak totiž marně hledám, co bych pochválila. Nepřítomnost charismatického „muže s dýmkou a houslemi“ nezachrání ani zdvojení Watsoni, ani krása nevýrazné hrdinky. Autor prostě poskládal příběh z různých odkazů na původní kánon a smrtelně vážně tu vrší jedno klišé za druhým. (Lestrade se dokonce nad genialitou Joanny plácne rukou do čela.)

Dům hedvábí měl literární hodnotu, Umění v krvi vzalo Holmese mimo Anglii, Přízrak na blatech přidal lehkou ironii. Čím obohatil holmesovský svět Goldberg, to mi vážně vrtá hlavou…

Originál: The Daughter of Sherlock Holmes, 2017
Překlad: Hana Marsault
Vydal: CPress, 2018
301 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA