Francouzský novinář původem z Čech se snaží zjistit, kdo má na svědomí rituální vraždy na různých místech Evropy. Špionážní thriller ve stylu Stiega Larssona a Daniela Silvy.
Když se začtete do biografií autorů detektivek či thrillerů, zjistíte, že mnozí z nich se rekrutovali z řad novinářů. To je celkem pochopitelné. Jednak mají k psaní asi přeci jen blíž než maminky od rodin, jejichž dosavadní náplní práce bylo starat se o dům a o psa, jednak za svou kariéru nasbírali řadu zkušeností a námětů, které dříve či později zákonitě musí přetavit do románové podoby. Většina z nich píše pod svým občanským jménem, na rozdíl třeba od bývalých či současných kriminalistů, které volí pseudonymy (Dominik Dán, Martin Goffa). Když někdo napíše knihu pod jednoduchým jménem Berg, vzbuzuje to zájem. Kdo to je? Je to policista? Nebo novinář, který musí svou pravou identitu tajit?
Berg (vlastním jménem Petr Bidlo) je český novinář, který léta pracoval pro televizi jako režisér, scénárista a dramaturg. Řada spisovatelů má dost podobnou biografii s herci, a tak i Berg vystřídal řadu zaměstnání, mezi kterými najdeme třeba učitele či dokonce hospodského. Byl jedním ze zakladatelů Rádia Stalin a Rádia 1. V roce 2019 debutoval románem Chamtivost.
Hlavním hrdinou románu je novinář Jan Born. Čechofrancouz žijící střídavě v Paříži a v Praze je majitelem česko-francouzského zpravodajského portálu Reportéři a zaměstnává řadu schopných novinářů z obou zemí. Zatímco v redakci doznívá kauza zkorumpovaného francouzského politika, někdo na různých místech Evropy poměrně brutálním způsobem vraždí neznámé muže. Podle všeho to však vypadá, že jde o pomstu skupiny více lidí.
Born nemá o ničem ani tušení, dokud mu do pražské redakce nedoručí neznámá kurýrka hlavu jedné z obětí. Ano, čtete dobře, donese mu hlavu v mrazicím boxu. A rychle zmizí… Vyšetřování se ujímá komisařka řeckého původu Helena Metaxasová (jak jinak), se svým kolegou Dernerem. Vzápětí je v Praze přímo před Bornem zastřelen jeho přítel – bosenský SRB – a komisařce je jasné, že tohle bude případ, který by raději nevyšetřovala. Borna události vrací o dvacet let zpátky (příběh se odehrává v roce 2013), do války v Jugoslávii. Ukazuje se totiž, že všechno bude mít něco společného se zvěrstvy, která se tam tehdy děla. Mezitím se také k činnosti probouzí izraelská výzvědná služba Mossad a „aktivuje“ své agenty na různých místech světa. A ti – světe div se – míří i do Prahy…
Česká detektivka má své specifické znaky a zákonitosti. Máme u nás řadu autorů, kteří se jich striktně drží a jsou ve své práci velmi dobří a uznávaní kritikou i čtenáři. Čas od času se někdo z nich vydá na tenký led a pokusí se napodobit něco, co není mezi českými spisovateli tak běžné – o žánr typický pro anglosaskou či tzv. severskou literaturu. Leckdy za to sklidí posměch, ať už oprávněný, či nikoliv. Bergova Chamtivost je dalším příkladem smělé výpravy, která podle mě ale tentokrát dopadla zdárně. Nebo téměř zdárně.
Když jsem se začetl do prvních kapitol knihy, říkal jsem si „Jo! Tohle je přesně ono! A pak, že to neumíme. Jak to, že tohle už někdo nenapsal dřív?“. Ať už to autor zamýšlel či nikoliv, jeho obsáhlý, více jak pětisetstránkový román se nese v duchu Stiegovy trilogie Milénium a špionážních románů Daniela Silvy. I v Chamtivosti máme redakci prestižního zpravodajského média, vedeného (i pro mladší kolegyně atraktivním) hlavním hrdinou, který neváhá otevírat ty nejspletitější a nejožehavější kauzy. Podobně jako Stiegův Mikael Blomkvist je i Jan Born známou osobností, která má přátele po celém světě a moderátoři ji zvou do svých diskuzních pořadů. Stejně jako Stieg i Berg vyznává posedlost detailními popisy co která postava udělala, plus posedlost přesnými datumy a časy. A podobně jako v románech Daniela Silvy, i tady operují agenti Mossadu (v Silvových románech známého jako Ústav, tady zase pod přezdívkou Instituce) v řadě míst Evropy a nejen tam. Setkáme se dokonce s ředitelem této výzvědné služby, takže si můžeme s trochou nadsázky představit, jaké by to bylo, kdyby Gabriel Allon přijel do Prahy. Zasvěcení vědí, pro ty ostatní říkám „OK, už jdu od toho“.
Autorova fundovanost pramenící patrně z novinářských zkušeností je jasná a klobouk dolů před někým, kdo se pustí do tak spletitého příběhu, který se navíc značnou část odehrává mimo území ČR. Tohle může být pro leckoho kámen úrazu a test, jak si dokáže poradit s věrohodností prostředí, která třeba ani pořádně nezná. Berg si tady poradil myslím celkem slušně a nelze mu v tomto směru nic moc vytknout. Pokud samozřejmě nejste specialisté na izraelskou tajnou službu nebo třeba chorvatské bezpečnostní složky.
Příběh je dlouho vyprávěn (po celou dobu celkem čistým a věcným stylem) ve dvou zcela odlišných dějových liniích, kdy v jedné odhalujeme spojitost vražd s bestialitou ne tak dávno minulého balkánského konfliktu a v druhé hru tajných služeb ve snaze zabránit dodávce zbraní teroristům na Blízkém východě. Bohužel mě po většinu četby ta linie kolem dodávky zbraní moc nebavila a dlouho mi nebylo jasné, jakou má souvislost s tou druhou linií. Spojitost se sice ukáže v nějaké závěrečné čtvrtině či dokonce pětině knihy, nicméně od té chvíle už byl příběh pro mě natolik zamotaný, že jsem se v něm místy zcela ztrácel. V závěru už mi nebylo vůbec jasné, kdo koho vlastně zabil a kdo byli ti katani, které jsme sledovali v několika krátkých, vložených scénách. Ale možná na tom zase tolik nezáleželo…
Suma sumárum Chamtivost je zajímavé, ale poněkud dlouhé čtení. Myslím si, že by bylo vhodnější, kdyby autor román rozdělil na dva oddělené příběhy. Určitě by mohly fungovat zcela samostatně, stačilo by jen trochu upravit konce. V každém případě jsem rád, že jsem si to přečetl. Po Nekompromisně Ivy Procházkové je Bergův titul dalším důkazem, že nemusíme závidět zahraničním autorům schopnost psát současné politicko-špionážní thrillery.
Text: Berg (2019)
Vydáno: Kniha Zlín (2019)
520 stran
