Pád (Jozef Karika)

Je celkem známo, že tvorba slovenského spisovatele Jozefa Kariky se dá roztřídit do žánrů zaměřených na magii, slovenskou mafii a horor. Z  poslední škatule loni vyšel hororový příběh Pád, který se časově vrací na začátek pandemie koronaviru, byť není hlavním motivem knihy.

Slováci Anna a Richard se předčasně vrací z prodlouženého víkendu ve skotském Edinburghu jedním z tzv. repatriačních letů. Neznámý „virus z Číny“ se rychle šíří po Evropě, a tak se většina turistů urychleně vrací domů. Anna je však šťastná – Richard ji na romantickém místě nad městem požádal o ruku a ona si tak může spokojeně prohlížet zásnubní prsten. Radost jim zkazí až příchod vlezlého mladíka Erika (jejich krajana), který v poloprázdném letadle chce sedět vedle nich. Když to dvojice odmítne, sedne si Erik alespoň do sedadla přes uličku. Po chvíli vytáhne starý kaleidoskop a nabízí Anně, aby se do něj podívala. Mladá žena se chce dotěrného spolucestujícího zbavit, a tak mu vyhoví. Od té doby se jí začnou dít nevysvětlitelné věci. Je to sen, není to sen?

V ději se vracíme o blíže neurčený časový úsek zpět. Skot Doug pracuje jako noční strážný na hradě Dunrobin na severu země. Je to špatně placená a nudná práce. To se má změnit díky Dougově známému Andrewovi, který mu nabídne balík peněz, pokud v zámecké expozici vymění jistý vzácný předmět za napodobeninu. Doug tak nakonec učiní. Ještě než starý kaleidoskop předá svému kumpánovi, tak se do něj podívá. Až příliš pozdě zjistí, že to neměl dělat.

Příběh je vyprávěn v první osobě přítomného času z pohledu Anny, Erika a Douga. První kapitola věnovaná Erikovi začíná před událostmi popsanými z pohledu Anny, obdobně kapitola, ve které se seznamujeme s Dougem, časově předchází tomu, co zažil Erik. Vracíme se tím o jistý čas zpět, abychom se dozvěděli, co již popsanými událostem předcházelo a proč se osudy hlavních postav protkají.

Styl vyprávění se pak liší podle toho, z čí perspektivy děj sledujeme – u zamilované Anny je zpočátku pozorovatelný lehce naivní pohled, jenž se později mění na rozhořčený i odevzdaný. U Erika lze zase vypozorovat cynické glosování současnosti, typické pro dvacetiletého mladíka z nižší společenské vrstvy. Nejvyrovnanější je z této trojice (alespoň zpočátku) Doug, který je sice zloděj, ale řídí ho pohnutka zajistit pro svého nemocného otce alespoň trochu důstojné poslední týdny či měsíce života.

Karika svůj román vystavěl na tématu spánkové paralýzy, což je stručně řečeno jistý stav mezi sněním a bděním, při kterém se dotyčný cítí jako paralyzovaný, tj. nemůže se vůbec pohnout. Často je tato porucha spojena s nočními můrami či halucinacemi. I když jde většinou o důsledek nezdravého životního stylu, není smrtelně nebezpečný. Nicméně je pochopitelné, že neunikl pozornosti autora hororů.

Horory Jozefa Kariky se dají podle mého názoru vysvětlovat různě. Jak knihy, tak filmová zpracování (Smršť, Trhlina) nejspíš obvykle vyvolají debatu, jak to autor myslel a jak to kdo pochopil. Ani tato kniha nejspíš nebude výjimkou. Autor sází na poměrně efektní stavební prvek nejistoty, zdali to, co jsme prožili, je skutečnost či noční můra, který však ještě umocňuje dalším motivem procitnutím ze snu do dalšího snu. Jinými slovy – pokud jsme se probudili z ošklivého snu, kde je napsáno, že jsme se doopravdy probudili a že nás vzápětí nečeká ještě něco horšího?

Další motiv Karikova románu pak spočívá v tom, že kdo se podívá do kaleidoskopu, přijde si pro něj ve spánku tajemný Cizinec, který dotyčnému působí neskutečná muka, i když navenek na něm není nic vidět. Cizinec (možná) ušetří pouze toho, kdo kaleidoskop předá dál a umožní tak Cizinci polapit další oběť. Nemohu ovšem tvrdit, že jsem ze spletitého příběhu pochopil všechno. V románu se dá vypozorovat jistá polemika o vině a trestu či o pohledu na život samotný. Možná najdete i jiná podobenství.

Ať už vše pochopíte či nikoliv, ať už si děj vyložíte po svém, román rozhodně vyniká dobře vystiženou ponurou atmosférou, o níž se kromě samotných nočních můr a Cizince (který mě ale moc neděsil) postará nevlídné počasí skotské zimy, stísněná atmosféra v letadle (což samo o sobě může v leckom vyvolat mrazení) nebo nastávající panika před neznámým virem. Dřívější Karikovy horory Strach a Tma byly přímočařejší a srozumitelnější a nejspíš i čtenáři mi dají zapravdu v tom, že autor napsal už lepší díla.

Originální název: Pád (2014)
Vydání v České republice: Argo (2025)
Přeložil: Jiří Popiolek
184 stran