Georges Lyons, vypravěč příběhu rozděleného na kapitoly podle dnů, bydlí nedaleko Ženevy a sice své Marthě tvrdí, že pracuje v jedné společnosti ve funkci mezinárodního poradce, ale ve skutečnosti je bankovní lupič. Odlétá do Bruselu na přípravu další loupeže a zde ji spatřuje – ovšem se zrzavými vlasy – ve společnosti jiného muže. A pak zase – v den loupeže peněz. Ta se sice povede, ale tím příběh vlastně teprve začíná.
Na přebalu se píše, že se jedná o psychothriller a že se od románu nedokážeme odtrhnout. Ano, s tím by se dalo souhlasit. Knihu jsem přečetl během dvou dnů, čte se lehce, je napínavá, čtenář prostě vlastně až do poslední stránky neví, na čem je.
Snad jen dvě poznámky. K označení psychothriller bych si dovolil dodat, že se špionážní zápletkou. A za druhé – Kromě Ženevy, Bruselu a dalších míst se kousek knihy odehrává ve Drážďanech a to Drážďanech roku 1990. A tak si říkám – proč nenapsala aspoň malou poznámku o tom, jak obrovský rozdíl pociťoval Georges mezi čerstvě postkomunistickými Drážďanami a třeba švýcarskými městy?
Originál: La Rose de Fer, 1993
Překlad: Miluše Krejčová
Vydalo nakladatelství: Motto (www.motto.cz), 2003
