Někdy kolem roku 1900 – dva významní vědci byli záhadným způsobem zavražděni, stejně jako agent, který odhalil hrozbu pro Impérium. Prošetřit nebezpečnou situaci připadne na nejlepšího agenta s nejhorší pověstí…
Hlavní hrdina této obskurní legrácky se jmenuje Lucifer Box. Jméno samo už leccos prozrazuje. A co čert nechtěl, pracuje v tajných službách krále Edwarda. Od prvních stránek pořád někoho vraždí a evidentně ho to baví. Box rozhodně nepatří ke klasickým špionům, na jaké jsme z literatury zvyklí – je krásný a dobře to ví, jeho cílem je stát se nejlepším portrétistou své doby, takže o skromnosti se nemusíme bavit. A že navíc může pro království zabíjet nepohodlné lidi, to je pro něj příjemný bonus. Čili sociopatický narcista, snob až na půdu, uživatel všech možných neřestí, co jich londýnské podsvětí nabízí. A nevěstince a doupata před ním nejsou v bezpečí ani v Neapoli…
Nakladatel Lucifera Boxe přirovnává ke kombinaci Sherlocka Holmese a Austina Powerse, což dost sedí. Lucifer je jako Holmes prudce inteligentní, operativně se přizpůsobující napjatým situacím, ale stejně jako Powers také neváhá využít jiné situace k tomu, aby… si pořádně užil, decentně řečeno.
Bláznivý příběh si nejlépe užijete, když se oprostíte od veškeré morálky a obvyklých očekávání – a budete namísto toho čekat jen to nejhorší – nebo nejšílenější. Pak vás čeká zběsilá honička v drožkách, prázdná hrobka, vraždící stonožka, tajný klub orgií… Šílená smršť akcí, nebezpečí a zamotaných zápletek připomíná horečnatý opiový sen, strašidelný a notně dekadentní. Napínavý příběh s hrdinou, který připomíná aristokratického gentlemana jen zvenčí, je možná zakutanou poctou Oscaru Wildeovi, ve skutečnosti se ale nejvíc blíží halucinaci…
Originál: The Vesuvius Club, 2004
Překlad: Kateřina Tomcová
Vydal: XYZ, 2018
264 stran
