Konec krásných časů s Poirotem

hercule-poirot2Poslední, třináctá řada seriálu Hercule Poirot s Davidem Suchetem v hlavní roli, kterou tvoří pět epizod, byla dovysílána v Británii na podzim 2013. Nyní závěrečnou sérii uvede v českém dabingu Česká televize.

Vůbec první epizoda měla premiéru 8. ledna 1989, tedy téměř 25 let před uvedením posledního dílu Opona, který se vysílal 13. listopadu 2013. Suchet tak patří k hercům nejdéle setrvávajícím v roli nějakého detektiva. Jen pro srovnání, americký Columbo byl s přestávkou vysílán od roku 1968 do roku 2003, německý krimiseriál Derrick mezi lety 1974 až 1998.
S jedním představitelem byly navíc až na několik výjimek natočeny adaptace všech původních příběhů napsaných Agathou Christie.
Některé z novějších epizod se sice poněkud odchýlily od původní knižní předlohy (Schůzka se smrtí či Karty na stole), avšak seriálu mezi fanoušky právem zůstal punc jednoho z nejlepších zpracování detektivek Agathy Christie. A Davidu Suchetovi punc nejlepšího představitele Hercula Poirota.

Detektivní velká čtyřka zpět

Finální řadu tvoří pět epizod o filmové stopáži 90 minut, které vznikly na motivy románů Sloni mají paměťVelká čtyřkaHra na vraždu, Opona a podle povídkové knihy Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota.
V dílech Sloni mají paměť a Hra na vraždu se objevuje postava autorky detektivek paní Oliverové, kterou opět ztvárnila Zoë Wanamakerová. Ta se v seriálu podobně jako Poirotův sluha George začala objevovat až v pozdějších dílech.
Vrátili se rovněž herci, kteří se objevují po delší pauze. Ti, kteří v seriálu naopak hráli od začátku — Hugh Fraser jako kapitán Hastings v dílech Opona a Velká čtyřka. V té vystupují také Pauline Morane jako detektivova sekretářka slečna Lemonová a Phlip Jackson v roli policisty Jappa, povýšeného na zástupce komisaře.
Dodejme, že v původních knihách Agathy Christie se přitom Hastings a slečna Lemonová nikdy nesetkali.
Včetně Opony, která musela být logicky natočena jako poslední, vznikly rozličné adaptace rozličných knih Agathy Christie. Nejde se vyhnout otázce, jestli takovou neobvyklou kombinaci ITV, která seriál vysílá v Británii, nechala úmyslně na konec.
hercule-poirot1

Retrodetektivka, valentýnky či hra na vraždu

Každý díl je jiný a nejde tu mluvit například o dvou zasazených na „tradiční“ anglický venkov. I když by skalního fanouška možná mohly některé případy podobně jako třeba zmíněné Karty na stole pobouřit odchýlením od předlohy, neznamená to, že je taková celá série. Je také dobré mít na paměti, že seriál se zápalem pro mužíčka s legrační chůzí sleduje i početná skupina lidí, kteří knihy neznají a věrnost předloze pro ně není důležitá.
Sloni mají paměť jsou v knižní verzi další z retrodetektivek Agathy Christie. Kniha publikovaná v originále až v roce 1972 nepatří k nejskvostnějším počinům královny zločinu a Poirot a paní Oliverová se v ní potýkají se špatnou pamětí svojí, ale i těch, kteří mají vzpomínat na dávné události. V televizním zpracování byl přidán příběh ze současnosti a je dost možné, že jen zločin z minulosti by se na hodinu a půl televizního příběhu ukázal jako málo postačující.
Velká čtyřka se zabývá mezinárodní špionáží a pase se v ní po velké čtyřce a také se zde objevují dvě důležité postavy: femme fatale Vera Rosakoffová a Herculův bratr Achille. O obě postavy byla televizní adaptace ochuzena a celý příběh dosti upraven. U motivu s anonymními valentýnkami, které jedna slečna dostává, a finále v divadle se skoro zdá, jak kdyby jeden ze scenáristů dílu Mark Gatiss zapomněl, že nepíše moderního sexy Sherlocka, ale starého dobrého Hercula.

Poslední řadu Hercula Poirota můžete sledovat od 24. května 2014  každou sobotu od 20.00 na ČT2 a v repríze v úterý od 9.45 na ČT1.

Knižní Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota fungují jako dvanáct samostatných povídek, do televizní epizody byly ve větší či menší míře pospojovány motivy vybraných povídek knihy, tentokrát včetně setkání s ruskou hraběnkou Verou, a vznikl z toho mix odehrávající se (jako jedna z povídek) ve švýcarských Alpách, místu pro detektivku jistě atraktivním.
Jako i v případě Velké čtyřky je proto lepší na původní předlohu příliš nemyslet. Zůstává myslím otázkou, jestli byl dobrý nápad spojovat několik povídek dohromady a snažit se adaptovat divokou Velkou čtyřku – ani v jednom případě přitom scenáristé neměli lehký úkol a ani příliš nešlo očekávat pojetí vycházející důsledně z knih.
Za věrné (věrnější) adaptace jde označit Hru na vraždu, která se nejvíce drží pojetí klasické detektivky, a závěrečnou Oponu.

Sídlo Agathy v jarní kráse

hercule-poirot3V případě Hry na vraždu je díl povedený i díky fotogenicky jarnímu devonskému sídlu Agathy Christie Greenway v jihozápadní Anglii, jež jí posloužilo jako inspirace pro několik knih, mezi nimi i pro Hru na vraždu, jejíž televizní verze se tu točila a filmování série tu i skončilo.
Paní Oliverová má přichystat hru na vraždu, ale má tušení, že něco není v pořádku, a tak přivolá na pomoc Hercula Poirota – jejich dialogy jsou opravdu povedené a pobaví.
Poirot na kolečkovém křesle se v závěrečné epizodě Opona znovu setkává ve Styles s kapitánem Hastingsem, v místě, kde se odehrával jeho první knižní (nikoliv však kariérní!) případ Záhada na zámku Styles. Že se zdravím je to špatné, ale ne s šedými buňkami mozkovými, je zřejmé. Hastingse povolal Poirot na pomoc, protože ve Styles je přítomen vrah. Ku prospěchu televizní adaptace nedošlo k žádným experimentům se zápletkou: povedlo se tak dojemné a důstojné zakončení nejen celé řady, ale i celého seriálu.

Jednoznačné doporučení tedy zní dívat se, a to pozorně. I jiné díly než Hra na vraždu jsou dobrou „pastvou pro oči“. Je dobré zapomenout na žehlení jako doplněk k televizi a soustředit se plně na obrazovku. Sledovat kromě příběhu oblečení postav, zvolené doplňky, nábytek či různé, třebas opravdu drobné detaily na něm. Všechno je to pěkné, barevné a je úplně jedno, jestli by obyčejná holka ze
Hry na vraždu měla takové pěkné šatečky, jednoduše řečeno: hezky se na to kouká. Smysl pro detaily potvrzuje, že tvůrci si na seriálu Hercule Poirot dali opravdu záležet.
„Byly to krásné časy. Ano, byly to dobré časy,“ zazní v knižní i televizní Oponě a pateticky to můžeme říct i o dobách sledování seriálu s Davidem Suchetem.

zdroj fotografií: Česká televize

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Juan Zamora

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA