Dívej se, jak umírám (Erica Spindler)

Rovnou se přiznám, že jsem knížku podcenila. Přistupovala jsem k ní s poněkud přezíravým postojem ve stylu: Mě přece nikdo neoblafne a vraha vypátrám nejpozději v polovině knihy. Nu, možná by to i šlo, ale to by autorka musela hrát fair play a musela by mi poskytnout nápovědu, jaká je běžná v klasických detektivkách. Jenomže tohle je thriller a tím pádem bylo dovoleno vše. Erica Spindler je skvělá lhářka a manipulátorka. Tolik falešných stop, které mi naservírovala, jsem nenašla v žádné jiné knížce. Opravdové stopy jsou tady taky, ale zakamuflované tak dokonale, že vás ani nenapadne, že by mohlo jít o něco důležitého.

Navíc příběh je tak napínavý a děj je tak plný zvratů, že jde logika stranou. Jak chcete chladně uvažovat nad nějakými stopami, když si skoro koušete nehty hrůzou? Naštěstí tu není příliš nechutných scén plných krve, ale i přesto má příběh blízko hororu.

Hlavní hrdinkou je Mira, umělecká sklenářka, která je proti své vůli zapletená do série vražd. První zemře úctyhodný farář a nad jeho vraždou zůstává rozum stát. Komu vadil tak, že ho zavraždil? Proč vrah poškodil vzácná okna v kostele? A proč, u všech všudy, nechal na místě vraždy nápis odkazující na citát z Bible? Než se pořádně rozjede pátrání a vy se seznámíte s jednotlivými aktéry příběhu, dojde k druhé brutální vraždě, která opět vypadá, že ji má na svědomí náboženský fanatik. Obě se nějakým způsobem týkají Miry a ona začíná propadat panice. Je strachy bez sebe a musí zvýšit počet návštěv u své psychiatričky, ke které dochází od smrti svého manžela před několika lety.

Každý, kdo se objeví na scéně, může být vrah. Vlastně vám garantuji, že budete podezírat úplně každého, kdo má v knize nějakou významnější roli. Já zašla dokonce tak daleko, že jsem podezírala i samotnou Miru. Ostatně to byl nejspíš autorčin záměr. Erica Spindler každé postavě přisoudila něco, co působí víc než podezřele. Já měla každou chvíli nějaký „zaručený“ tip na vraha, který jsem vzdala až ve chvíli, kdy dotyčného začala podezírat dvojice vyšetřujících detektivů. Těch mých „zaručených“ tipů bylo kolem deseti, ale skutečný vrah mezi nimi nebyl ani náhodou. Ono to v příběhu funguje nějak takhle: V životě Miry se po letech objeví nejlepší přítel jejího manžela, a vy si hned řeknete, že to bude určitě ON. Bývalý tchán dělá Miře ze života peklo a vy najednou víte, že to je ON. Lidé v téhle knížce umírají jako na běžícím pásu a čtyři z mých „zaručených“ tipů na vraha byli zavražděni.

Autorka si s vámi bude hrát jako kočka s myší a vás to bude kupodivu bavit. Vězte, že i když si budete říkat, že teď jste na to přišli a případ vyřešili, pravda je, že přesně to jste si myslet měli, protože to tak autorka chtěla. A aby pro vás nebylo vyšetřování vražd tak jednoduché, na konci se ukáže, že v příběhu figuroval ještě jeden zločinec. Ne, nebyl to vrah. Ale je to někdo, kdo vás dokáže dokonale zmanipulovat a zavést do slepé uličky. Máte-li rádi detektivky, u kterých můžete měřit svůj důvtip s důvtipem policie, knížka Dívej se, jak umírám bude pro vás to pravé.

376 stran
http://baronet.cz/