Černé jako smola (Hana Prošková)

Hana Prošková Černé jako smolaAčkoliv se povídky odehrávají převážně v 60. letech minulého století, dýchne z nich na vás atmosféra první republiky. Šest příběhů má společné protagonisty, stejný styl vyprávění, ale obsahově jsou jako den a noc. Každá povídka je naprosto originální a neodvažuji se říct, která z nich je nejlepší.

Výborné jsou prostě všechny. V první povídce „Černé jako smola“ se nadporučík Vašátko setkává po letech se starým známým Horácem. Ten pracuje jako malíř na volné noze a v tomto příběhu se připlete k vraždě. Nejdříve jako přítel oběšené ženy, později jako jeden z podezřelých.
Ve druhé povídce „Muž s kočkou“ oba nezávisle na sobě řeší podivnou vraždu. Někdo strčil mrtvé mužské tělo pod plechovou vanu a na hruď mu položil zavražděnou kočku.
Třetí povídka „Případ v Es dur“ začíná naprosto nevinně. Nadaný hudebník má pocit, že při hraní v kostele slyší falešný tón. Bylo by to úsměvné, nebýt zločinů, které z toho vzejdou.
Čtvrtý případ „Dopisy z onoho světa“ vypadá na první pohled mysticky. Francouzský matematik dostává dopisy od svého přítele, který je už několik let mrtvý.
V pátém případu „Psyché“ je zavražděna žena, která měla téměř všechno. Mládí, krásu, dobrou práci, snoubence, milence a spoustu obdivovatelů.
Ve „Slunečních skvrnách“ se nadporučík Vašátko vrací do padesátých let a vypráví Horáci případ vraždy, který tehdy vyšetřoval.

Povídky mají originální zápletky, jsou napínavé a mnohdy i šokující. Autorka se nebála porušit některá tabu a odvážila se věcí, kterých se mnozí čeští autoři detektivek neodvažují ani dnes. Málokoho by napadlo udělat hrdinu z chlápka, který má pochybnou minulost a přátele mezi spodinou. Tenhle chlápek se nejenže přátelí s policistou, ale v některých povídkách mu to i pěkně natře. Zatímco nadporučík Vašátko tápe, on už má jasno.
Některé vraždy a motivy jsou hodně drsné, ale autorka k nim přistupuje jako k běžným věcem. Nepoučuje, nemoralizuje, „pouze“ vypráví. O to víc potom její příběhy čtenáře zasáhnou a dostanou se mu pod kůži.
Pokud bych měla použít nějaké přirovnání, tak si představte atmosféru a styl Čapkových „kapesních povídek“ a k nim přidejte zápletky současných světových thrillerů.
Čeho si cením nejvíc, je odvaha, s jakou autorka nakládá s „vinou“ a „spravedlností“. Není dogmatická, u ní je dost věcí relativních. Černá není jen černá a zavraždit člověka je u ní omluvitelné. Kontroverzní? Možná pro představitele zákona. Čtenáři budou nejspíš na straně Horáce a Vašátka, kteří dokážou vzít spravedlnost do vlastních rukou.

Moba, Brno 2012
Edice Původní česká detektivka, svazek 167
338 stran
Druhé vydání, poprvé vydáno roku 1969
www.mobaknihy.cz

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu

REKLAMA