Pardubické nakladatelství Knihy s úsměvem chystají vydání trilogie Moravské případy Jakuba a Viléma. První díl Ďábel z Frejštejna vyšel v únoru a my vám z něj nabízíme ukázku. Jedná se o historické detektivky, které jsou zasazené na jižní Moravu na konec 13. století, tedy do éry vlády Václava II., na skutečné hrady Frejštejn a Cornštejn nedaleko Znojma.
Martina Novotná je absolventkou Policejní akademie obor Bezpečnostně-právní studia a kriminalistika a rok působila na katedře kriminalistiky jako odborná asistentka. Věnuje se výuce cizích jazyků, především angličtiny a španělštiny. Právě ve svých příbězích využívá zkušenosti z kriminalistiky a dalších oborů, kterými se zabývá. Zajímá se o historii a historický šerm, jemuž se aktivně věnuje, a zabývá se psychologií se zaměřením na negativní jevy ve společnosti. Její knihy mají prvky fantasy, které dokreslují detektivní zápletky z doby vlády Václava II.
Přečtěte si ukázku z knihy.
Kapitola 4
Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, Jakubova situace se stává beznadějnou
„Ty?“ uslyšel čísi překvapený výkřik. „Kde je? Kam jsi ji dal?“
Jakub mžoural do plamenů pochodně a snažil se poznat, komu patří povědomý hlas. „Viléme!“ zvolal radostně, když uviděl syna hradního pána. Hned se však vzpamatoval, vyskočil na nohy a uctivě se uklonil. „Omlouvám se, urozený pane. Díky bohu, že jste tu! Ani si nedovedete představit, jak rád vás vidím!“ zářil nadšením. Byl přesvědčen, že se mladý pán dozvěděl o jeho zatčení a přišel ho zachránit z této smrduté díry. „Dovolte, abych vám vysvětlil…“
„Nic mi vysvětlovat nemusíš!“ skočil mu do řeči Vilém z Frejštejna. „Mluvil jsem s Havlem. Kde je? Kam jsi ji dal?“ opakoval znovu a naléhavěji.
Jakub se zarazil a překvapeně se na něj podíval. „Koho, mladý pane?“ zeptal se nechápavě. Rázem mu došlo, že se žádný zázrak v podobě vyvedení z vězení konat nebude.
„Tak ty nevíš?“ vykřikl Vilém vztekle místo odpovědi.
Žalářník, který mu prve otevřel dveře a celou dobu stál za jeho zády, se k němu s úlisným úsměvem přitočil: „Mám mu trochu pomoci, aby si vzpomněl, urozený pane?“ nabídl se a doprovodil svá slova výmluvným švihnutím rákosky, kterou měl pro všechny případy stále připravenou.
Jakub bezděčně couvl a naprázdno polkl. „Ale já opravdu nevím, na co se mladý pán ptá… snad kdyby mi řekl něco bližšího, mohl bych mu pomoci…“ koktal zmateně. Dobře si uvědomoval, že v tuhle chvíli hraje tak říkajíc o všechno, bohužel ale netušil, o co se tu jedná.
„Taková drzost!“ vykřikl s hraným zděšením žalářník a už zvedal ruku, aby ho udeřil. Nebylo pochyb o tom, že mu dělá dobře ubližovat vězňům. Vilém ho však pánovitým gestem zadržel. Již se poněkud uklidnil a na rozdíl od dozorce si v bolesti a ponižování druhých neliboval. Zhluboka se nadechl, aby získal zpět sebevládu, a už poměrně vyrovnaným hlasem se zeptal: „Kde je má stříbrná spona?“
Jakub na něj zíral, jako by nepochopil smysl otázky. „Vaše stříbrná spona na plášť?“ opakoval překvapeně.
„Ano,“ potvrdil Vilém netrpělivě, bylo znát, že opět ztrácí svou pracně nabytou sebekontrolu. „Ano, má stříbrná brož, kterou sis prohlížel u jídelního stolu a kterou jsi sám nazval mistrovským dílem. Nechceš mi doufám tvrdit, že nevíš, o čem je řeč!“
„To samozřejmě nechci, urozený pane. Na tu brož si moc dobře vzpomínám,“ přiznal Jakub. „Ale kde je, to opravdu nevím. Jak bych mohl? Když jsme spolu domluvili, položil jsem ji na stůl a odešel za ostatními muzikanty…“
„Podívej, mně je jedno, co a kde a kolik jsi ukradl, …jediné, na čem mi záleží, je ta spona na plášť. Chci ji zpět! Tak kde je?“ nenechal ho domluvit Vilém.
Jakub se nezmohl na odpověď, jen v němé hrůze hleděl na mladého pána. Takže i on věří, že je sprostý zloděj? On, který ho měl naopak tohoto nařčení zbavit? V tom okamžiku si Jakub připadal, jako by usnul a zdála se mu nějaká hodně zlá noční můra.
Vilém se na něj chvilku díval, a když pochopil, že se odpovědi nedočká, zamračil se a otočil se k odchodu. Chtěl být co nejdříve z této páchnoucí díry, ve které se mu zvedal žaludek, pryč. Na prahu se ještě zastavil a přes rameno suše poznamenal: „Doporučoval bych ti, aby sis hodně rychle vzpomněl! Brzy se vrátím a nebudu sám! Budeš mít tu čest seznámit se s hradním katem a jeho pomocníky. Pokud neřekneš dobrovolně mně, kam jsi ji ukryl, zcela jistě to řekneš jim. A věř tomu, že rád!“ S těmi slovy vyšel ven. Nato žalářník s krutým úšklebkem, který prozrazoval, jak se na nadcházející exekuci těší, zabouchl dveře a zastrčil závoru.
Anotace
Na hrad Frejštejn se sjíždí urození hosté, aby se zúčastnili hostiny pořádané Jindřichem z Frejštejna, který zde vládne koncem 13. století. Během tohoto veselí ale dochází nejen ke krádeži jedné cenné věci, ale dokonce k vraždě.
Na objasnění zločinů osobně záleží Vilémovi, synovi hradního pána. Ten ve snaze zapůsobit na bezcitného otce a získat ztracenou věc zpět nečekaně spojí své síly s potulným loutnistou Jakubem, který má na dopadení pachatele ještě větší zájem než on sám. Situace se zkomplikuje v okamžiku, kdy vyjde najevo, že zločiny, spáchané na hradě, jsou jen pomyslnou špičkou ledovce.
Podaří se nezvyklé dvojici vyšetřovatelů odhalit toho, kdo stojí v pozadí zločinů, nebo na šibenici skončí nevinný člověk, protože Vilém nebude mít dost odvahy dovést do konce pátrání, kde stopy vedou až do jeho nejtěsnější blízkosti?
Nakladatel: Knihy s úsměvem
