Stala se zmizelá dívka obětí Kanibala z Nine Elms nebo šlo o něco jiného? V pátém příběhu Kate Marshallové se vracíme do roku 1988 i k Peteru Conwayovi.
Robert Bryndza patří mezi autory, na jejichž novou knihu čtenáři pokaždé netrpělivě a natěšeně čekají. Je jedno, zdali detektivní romány tohoto britského autora spadají do série s detektivem šéfinspektorem Erikou Fosterovou, soukromou vyšetřovatelkou Kate Marsallovou nebo jde o samostatný román. Ve všech si zatím vedl velmi dobře. Čtenářská hodnocení jeho titulů neklesají z vysoko posazené příčky dané už jeho prvotinou Dívka v ledu. Stále skromně vystupující Bryndza má evidentně pořád o čem vyprávět.
Na pultech knihkupectví se před pár dny objevil nový případ Kate Marshallové, kterému nakladatelství Grada opatřilo český titul Záhadná oběť. Nejprve je ale nutno se nakrátko vrátit k prvnímu titulu série, Kanibal z Nine Elms. V něm jsme poznali Kate jako policistku, která spolu se svým kolegou a milencem detektivem šéfinspektorem Peterem Conwayem vyšetřuje brutální vraždy mladých dívek, dokud nezjistí, že Kanibal z Nine Elms, jak média sériového vraha, který zabil a zohavil pět obětí, pojmenují, je právě Peter. Toto odhalení ji málem stojí život, ale už je s Peterem ve čtvrtém měsíci těhotenství. Posléze od policie odchází a utápí se v alkoholu, takže se o syna Jakea musí starat její rodiče. Nakonec se však Kate vzpamatuje a dá se na soukromou dráhu. K Peteru Conwayovi, který si odpykává doživotní trest za mřížemi, se pak autor několikrát vrátil a vrací se k němu i v tomto románu.
Kromě detektivní kanceláře vede Kate spolu s Tristanem Harperem nově také obchod s potřebami pro kempování a karavanový kemp, které sdělila po přítelkyni Myře. Dvojice dostane od kreativní agentury nabídku prošetřit zmizení šestnáctileté Janey, ke kterému došlo v roce 1988 v londýnské čtvrti King’s Cross. I když se dívčino tělo nikdy nenašlo, za vraždu byl odsouzen sedmnáctiletý Robert Driscoll, který byl ale v roce 1997 propuštěn pro nedostatek důkazů. Média nyní spekulují, zda za vraždou nakonec nestojí Peter Conway, který v té době studoval policejní akademii a který byl podle svědků viděn v blízkosti Janey v hospodě, kde často trávila čas s matkou a sestrou. Agentura by se ráda chopila oživlého případu, svezla se na vlně zájmu o opravdové zločiny a připravila na toto téma podcast, případně knihu. Kate s Tristanem, kterým by se peníze hodily, mají zjistit, zdali existuje možné spojení s Conwayem. Vraždil už tehdy a jednalo se tedy nejspíš o jeho úplně první a dosud neznámou vraždu, nebo je za zmizením dívky něco jiného? Okolo dívky se tehdy motali i další mladíci, kteří dnes zrovna nemají chuť se ke starým událostem vracet…
Kate s Tristanem si dočasně pronajmou byt v Londýně. Zjistit, co se před třiceti lety (příběh se odehrává v roce 2018) stalo, však bude obtížné. King’s Cross dnes vypadá úplně jinak, spousta budov už neexistuje a někteří svědkové dávno nežijí. Oba soukromí detektivové se navíc ocitají ve hře, kde se zřejmě nehraje s úplně čistými kartami. Navíc se jim do bytu někdo vloupá, takže je jasné, že i když Conway sedí, existuje někdo další, kdo o odhalení pravdy nestojí.
Záhadná oběť se trochu odlišuje od některých předchozích dílů série tím, že nevyužívá atmosféry venkova či pobřeží, ale odehrává se celá v Londýně. To přináší zajímavé dočasné soužití Kate a Tristana v pronajatém bytě, který navíc možná skrývá i další tajemství (i když to nakonec není zcela vysvětleno). Bryndza chtěl vrátit Kate načas zpět do Londýna. Možná vás v tomto okamžiku napadá, že by bylo zajímavé, kdyby se zde setkala s Erikou Fosterovou – Bryndza to do budoucna nevylučuje, ale podle jeho doslovu zatím na to neuzrál čas.
Dalším zajímavým stavebním prvkem příběhu je kontrast tehdejšího a současného místa děje. V osmdesátých letech bylo King’s Cross nebezpečné místo, plné dealerů drog, prostitutek a různých podivných existencí, zatímco dnes je líčeno jako moderní čtvrť plná hipsterských kaváren a módních obchodů. Zrovna tak je zajímavý pohled na tehdejší události současnýma očima a rozplétání pavučiny lží a mlžení, oddělení zrna od plev ve smyslu toho, kdo se chce pouze na současné vlně zájmu přiživit a něco z ní vytřískat pro sebe, a kdo má skutečně k případu co říci. Tady příběh odráží i u nás dobře viditelný oživlý zájem o tzv. true crime žánr.
Příběh má ke konci poněkud mrazivější nádech, obejde se ovšem bez většího dramatického finále. Bryndza v doslovu nabádá čtenáře, aby mu napsali, jaké případy chtějí, aby Kate řešila. I když mě autor tentokrát do děje tolik nevtáhl, myslím si, že má ještě ohledně Kate a Tristana spoustu nápadů. Je nabíledni, že v tomto příběhu zůstaly dvě nevyřešené zápletky, jedna větší a jedna menší, které by určitě stály za zpracování. A jsem si téměř jistý, že to bude kvalitativně minimálně na stejné úrovni jako předchozí romány.
Originální titul: The Lost Victim (2024)
Vydáno: Raven Street Publishing (2024)
Vydání v České republice: Grada Publishing, a. s., pod značkou Cosmopolis (2023)
Přeložila: Kateřina Elisová (2024)
368 stran
