Kam zmizelo mrtvé tělo imigranta z trosek budovy? Kdo měl zájem na jeho odstranění? V thrilleru z Budapešti nedávné doby vedou stopy mezi ozbrojené složky a do vysoké politiky.
Budapešť, 2015. Maďarská metropole čelí náporu migrantů ze Sýrie. Jeden z běženců pozná mezi ostatními uprchlíky muže, kterého se ve své vlasti velmi bál. Zaregistruje jeho podivné spolčení se dvěma dalšímu muži a rozhodne se trojici sledovat. Rozloučí se s manželkou. Ani jeden v tu chvíli netuší, že je to jejich poslední společně strávená chvíle. Manželka už svého muže nikdy neuvidí…
Romský detektiv Balthazar Kovacs z oddělení vražd dostane na mobil fotku muže zčásti pohřbeného pod sutinami. Pod fotografií (velmi pravděpodobně mrtvého) muže je připsána adresa bývalého nechvalně proslulého ústředí komunistické strany. Když Kovacs na místo dorazí, žádnou mrtvolu v ruinách budovy nenajde. Pouze čísi ztracenou SIM kartu a malého kluka, který viděl, jak někdo odváží nějaké tělo v dodávce. Vzápětí přijíždí na místo skupina četníků. Klučina uteče a četníci donutí Balthazara odejít. Pokud měl detektiv zprvu pochybnosti, zdali se nějaký zločin vůbec stal, teď už je nemá. Je přesvědčen, že kdosi – možná i četníci, kteří během migrační krize získávají stále větší moc – tělo odklidili. S tichým požehnáním svého šéfa se pouští do pátrání na vlastní pěst.
Britský autor Adam LeBor vyrůstal v sedmdesátých letech v Londýně a studoval na univerzitě v Leedsu. V britské metropoli pak pracoval jako novinář. V roce 1991 se rozhodl, že se stane zahraničním korespondentem. Přestěhoval se do Budapešti a začal zde psát o událostech následujících po pádu komunismu. Nějaký čas také strávil v bývalé Jugoslávii, kde se věnoval tématu občanské války.
Během své kariéry zahraničního zpravodaje působil v mnoha zemích a přispíval do několika prestižních časopisů. Romové autora románu, který podle jeho slov vznikal několik let, vždycky fascinovali. Především svým životem po boku většinové společnosti a pevnými pokrevními pouty. Často psal také o jejich vylučování ze společnosti, takže psal i o pověstné zdi v Matiční ulici v České republice nebo o nucené sterilizaci slovenských Romek. Ze svých bohatých zkušeností pak čerpal při psaní špionážních a politických thrillerů, tedy žánrů, které jsou zastoupeny i v Okrsku VIII.
Svého detektiva obdařil autor několika typickými prvky hlavních hrdinů-kriminalistů. Balthazar je rozvedený, řeší porozvodové problémy se svou bývalou manželkou, včetně „tahanic“ o syna. Na rozdíl od mnoha svých knižních kolegů to ale není alkoholik a díky tomu, že vyrůstal na ulici, se o sebe umí docela dobře postarat. Kromě toho je pro opačné pohlaví stále atraktivní a žádoucí.
Důvodů, proč sáhnout po knize Okrsek VIII, je hned několik. Předně, nemáme zrovna často možnost přečíst si detektivku (v tomto případě spíše thriller) odehrávající se v Maďarsku. Dále, romský detektiv není zrovna obvyklým hlavním hrdinou. A v neposlední řadě, LeBorova kniha nabízí zajímavý, a především poučný pohled do Maďarska doby ne tak dávné, do problémů s imigranty ne tak dávných, a vlastně ještě stále nedořešených.
Možná i díky tomu, že je autor Brit, nechává řadu vět v maďarštině a vysvětluje, co znamenají. Tím, že žije střídavě v Londýně a v Budapešti, si zachovává při pohledu na Maďarsko a jeho problémy jistý odstup a nadhled, což je patrné zejména ve větách typu “Maďaři obvykle používají…“. Je si zkrátka vědom toho, že jeho knihu budou číst převážně čtenáři, kteří toho o Maďarsku moc nevědí.
Okrsek VIII jinak splňuje všechna kritéria moderního napínavého příběhu, navíc obohaceného příměsí špionážního románu a výrazným puncem politického thrilleru. Máme tu kriminalistu, který musí díky řevnivosti uprostřed ozbrojených složek pátrat na vlastní pěst. Často tak neví, komu věřit, což je velmi oblíbená a stále dobře fungující zápletka. Pak jsou to zastoupeni bezskrupulózní politici, převaděčské gangy a nechybí ani investigativní žurnalisté.
Spolu s velmi čistým, srozumitelným a přehledným stylem vyprávění je LeBorův román skutečně cennou exkurzí do města na Dunaji, do země, která kdysi byla naším sousedem. Nahlédneme také krátce ještě dál do její historie, konkrétně na protikomunistické povstání v roce 1956 nebo pád komunismu začátkem devadesátých let. Okrsek VIII je zároveň dobrým důkazem toho, jak hodně má země, kde se příběh odehrává, společného i s naší historií. Za všechny mohu zmínit divoký kapitalismus devadesátých let nebo různé politické a korupční skandály.
Česky vydaná novinka Adama LeBora je příjemným překvapením. Kniha nenechá nikoho na pochybách, že se autor díky své novinářské praxi dobře orientuje v politice a skandálech poslední doby, od zneužívání dotací, až po výdělečný byznys těžící z uprchlické krize. Jelikož jde z velké části o politický thriller, je nabíledni, že se úplný happyend konat nebude, respektive že některé věci zůstanou nedořešené.
Autorovi letos vyšla druhá kniha s Balthazarem Kovacsem (Kossuth Square), která bezprostředně na Okrsek VIII navazuje. Připravuje se také televizní podoba, kterou si vzala na starost londýnská společnost Kindle Entertainment. Sám autor už pracuje na třetí knize, která má prozatímní název Margaret Bridge. Osobně se do Budapešti očima Adama LeBora znovu rád podívám.
Originální titul: District VIII (2017)
Vydáno: Head of Zeus, Londýn (2017)
Vydání v České republice: Pavel Dobrovský – BETA s. r. o. (2019)
Přeložil: Tomáš Bíla (2019)
368 stran
