Nevíš dne, nevíš hodiny (Dominik Dán)

S novým tisíciletím dostává oddělení vražd dva nové případy. A hned na počátku roku budou muset detektivové pořádně zapojit mozkové závity, aby oba nezvykle zamotané případy objasnili.

V detektivkách se často vyšetřovatelé podezřelého ptají, co například dělal toho a toho dne minulého měsíce. Jistě jste si mnohdy řekli, že byste si nevzpomněli ani náhodou. Stejně tak si nejspíš nebudete pamatovat silvestrovské oslavy, které proběhly už někdy před léty. Ale pokud jste zažili oslavy nového milénia, na to si určitě vzpomenete. Magický zlom. Přechod z letopočtu 1999 na 2000. Na rok, který měli mnozí z nás v představách jako ze sci-fi filmů. Rok velkých očekávání. Co přinese? Nebo, zhroutí se počítačové systémy, jak leckteří předvídali?

Počátek nového milénia se chystá také oslavit parta detektivů z Našeho města, konkrétně z oddělení vražd v kanceláři 141. Richard Krauz slibuje manželce Sylvii, že se jí tentokrát na Silvestra bude věnovat. Jenže to by si nesměl jeho parťák Chosé přivodit nešťastnou náhodou na schodech úraz a Richard by nesměl mít místo něj dosah. Sylvie je naštvaná. Na oslavu do honosné vily své kamarádky se těšila, ale manžel nemůže pít. Navíc je ještě před půlnocí odvolán k podivnému nálezu kaluže krve na hřbitově.

Silvestra a Nový rok si každý chce pochopitelně užít v klidu, “vraždaře“ nevyjímaje. Jenže první vražda nového milénia na sebe nenechá dlouho čekat. A jak se zdá, během divoké teenagerovské párty, která skončila požárem bytu, možná došlo k další vraždě. Richard Krauz nesnáší výraz „záhadný“, jenomže tentokrát na něj a jeho kolegy skutečně čekají dva případy, které si chtě-nechtě tohle označení vynucují. Jak to, že je na náhrobku, na kterém se našla krev, datum úmrtí zítřejšího dne? A jak to, že někdo zřejmě uškrtil dívku, která nestačila utéci před požárem?

Už jsem to ve svých recenzích napsal vícekrát, a potvrzují to i další recenze a komentáře – každá kniha plodného slovenského autora Dominika Dána je trochu jiná. Samozřejmě všechny spojuje parta detektivů, fiktivní Naše město a (většinou) také inspirace skutečnými případy (autor, bývalý kriminalista, píše pod pseudonymem), nicméně některé se nesou více v psychologickém duchu a pojednávají o „obyčejných“ zločinech pramenících z obyčejných lidských poklesků, jiné jsou více zaměřené na podsvětí velkého města. Samozřejmě některé se povedly více, některé méně, ale Dán je stále slovenské „rodinné stříbro“, autor bestsellerů, oblíbený jak ve své vlasti, tak u nás.

Jeho novinka Nevíš dne, nevíš hodiny (jde o obměněný citát z Bible) pochází z loňského roku, ale jak už vyplývá z předcházejících odstavců je zasazená do prvních dnů nového tisíciletí. Ostatně vy, co už Dána máte „načteného“, tak víte, že své romány umisťuje na přeskáčku do různých let. Tentokrát nám přináší dva lehce bizarní případy, oba tak trochu připomínající „záhadu zamčeného pokoje“, kdy se navíc detektivům sice podaří posléze lecjakou „záhadu“ objasnit, nicméně to hlavní (pachatel a motiv) jim dlouho uniká. Asi mohu prozradit, že k vyřešení jednoho jim pomůže náhoda, k vyřešení druhého poctivá policejní dedukce a letité zkušenosti.

Pozornost tentokrát autor směřuje především na dvojici Krauz – Chosé, kteří vyšetřují krev na hřbitově (ze které se pochopitelně vyklube komplikovanější případ) a letité parťáky Hanzela a Burgera. Oč je Krauz a Chosé impulsivnější, o to jsou oba starší veteráni umírněnější a přemýšlivější. Nicméně i Krauz se bude moci na konci předvést, zatímco Chosé má v tomto románu přeci jen méně prostoru. Čtenáři hltající „Dánovky“ sice ani tentokrát nepřijdou o další postavy jako Váňa, Kuky nebo o Petru, ale ti mají prostoru ještě méně.

Co nechybí většině románů Dominika Dána, to je svérázný a mnohdy černý humor, plus čtenáři tak oblíbené špičkování jednotlivých postav mezi sebou. Tentokrát je ho o něco více než v jiných románech a musím říci, že jsem se opravdu bavil.

Dánova česky vydaná novinka Nevíš dne, nevíš hodiny se tentokrát nese spíše v lehčím duchu, i když obsahuje některé vážnější momenty. Určitě nebude patřit mezi nejlepší tituly, nicméně dvojice případů, které naši hrdinové vyšetřují, je natolik zajímavá, že bude nejspíš pro většinu čtenářů lahůdkou spolu s detektivy odmotávat jednotlivé nitky a přemýšlet, jak to všechno vlastně mohlo být. Obě dějové linie doplňuje příjemný humor, takže rozhodně ani tahle „Dánovka“ by vám v knihovně chybět neměla.

Originální titul: Nevieš dňa, nevieš hodiny (2019)
Vydáno: Slovart (2019)
Vydání v České republice: Slovart, spol. s r. o. (2020)
Přeložil: Jan Hanzlík (2020)
328 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA