Na Aljašku dorazilo jaro. Sníh taje, řeky se rozlévají z břehů, z doupat vylézají medvědi. Kate Shugaková tání nesnáší, a letos má k tomu víc důvodů než obvykle. Daňové přiznání je tím nejmenším – na dvůr jí dopadne utržený motor letadla, a vyšetřovatelé z leteckého úřadu najdou o kus dál mrtvolu. Tu sice žádná vrtule nezabila a není na Kateině pozemku, ale coby bývalá vyšetřovatelka pro státního návladního nemůže nechat cizí tělo bez povšimnutí. Profesionální deformace, tak se tomu říká.
Ale pořádné vyšetřování tentokrát dostane na frak, protože Kate lítá od jednoho problému k druhému, jak lidem po dlouhé zimě definitivně ruply nervy…
Vrátit se k téhle partičce bláznů na Aljašku je jako vrátit se k starým známým, které jste dlouho neviděli (tedy aspoň od poslední knihy). Drsňačka Kate, vlčice Obluda, Vrtulník Jim, celá tahle parta. A těžký život uprostřed aljašské rezervace, plný zvířat a ožralých lovců a hloupých turistů… Je skvělé o tom číst, ale přestěhovat se tam nehodlám. (A nejen proto, že bych nezvládla porcovat losa…)
I když je to vlastně dost drsné a morbidní, je většina téhle knihy jeden velký a zábavný blázinec (jak jen se může jevit vtipně medvěd-zabiják). A když máte pocit, že šílenější už tohle tání být nemůže, pokaždé se vyloupne ještě něco.
Takhle to dopadá, když má autorka špatnou náladu a svou literární hrdinku za trest stíhá jednou pohromou za druhou. Vedlejším efektem je ale báječný příběh, u kterého se pořád usmíváte. Mrazivé tání je zkrátka dokonalým dárkem pro všechny příznivce téhle série, za odměnu, že přežili další rok. Snad tání v Česku nebude tak dramatické a bohaté na průšvihy jako v aljašské rezervaci…
Originál: Breakup, 1997, 2013
Překlad: Hana Láryšová
Vydal: Mystery Press, 2022
295 stran
