Matka kostí (Ilaria Tuti)

Poetická detektivka z italských hor je tentokrát smutnější než obvykle. Bude tohle poslední případ Teresy Battagliové?

Komisařka Teresa Battagliová je mimo službu. Jen její nejužší tým ví, že ten blbec Alzheimer si bere víc a víc z její paměti. A právě při jednom takovém záchvatu zmatenosti ji inspektor Marini našel nad mrtvým tělem. Sice to vypadá jako jasná sebevražda, ale komisařka si nic nepamatuje. Jak se tam dostala? Jak věděla, že tam kluk bude? Její tým tutlá nejen její stav, ale teď i účast na místě činu…

Tuhle sérii mám ráda pro její zvláštní neurčitost – při čtení máte pocit, jako by se svět zahalil mystickým oparem, nic nemá ostré obrysy. Nechápu, jak to autorka dělá. Částečně je to poetickým stylem vyprávění, část určitě způsobují nejednoznačné případy. Tady máte taky pocit, že všichni jen vaří z vody. Tajemno se ještě znásobí, když se podivné vyšetřování propojí s místní dávnou historií Langobardů a archeologickými nálezy z dob 300 př. n. l. Jako by přízraky minulosti sápaly své ruce po čerstvých obětech.

Teresin tým navíc kvůli ní překračuje pravidla, a jestli to praskne, jsou všichni na dlažbě. Riziko odhalení tu jde ruku v ruce s nejistotou, kdo a proč chce komisařku zatáhnout do vyšetřování. Nemluvě o tom, jak jsou všichni zničení z jejích zhoršujících se výpadků. Navzdory tomu ji berou při pátrání sebou – protože ve světlých chvílích je to pořád ta tvrdohlavá a zarputilá policajtka, a na to zapomenout odmítá.

Matka kostí je vyloženě okultní díl série. Všechny ty narážky na životní cykly, rituály a propojení minulosti s přítomností se skvěle, i když melancholicky, propojují s životním cyklem komisařky, která se tímhle loučí se životem tak, jak ho dosud znala.

Mystická linka tady trochu připomíná Dana Browna – všechno se vším souvisí napříč dějinami lidstva – ale zasazením do tohohle kraje, plného pověr a tisícileté historie, ji dělá uvěřitelnou. Uzavřely se tu i naznačené linie z předchozích knih.

Poslední kapitolou jako byste vyšli z mlhy, svět je znovu jasný, hlučný a má ostré kontury. Snad autorka zase někdy něco napíše, bloudění jejím tajnosnubným světem je vždycky zážitek…

Originál: Madre d´ossa, 2023

Překlad: Helena Lergetporer

Vydal: Argo, 2025

391 stran